Tento plán by měl zahrnovat navýšení kohezních fondů, nový nástroj na podporu oživení a odolnosti, ze kterého se bude financovat pomoc členským státům, které byly krizí postiženy nejvíce, a dále posílení nástrojů, které mají zmobilizovat soukromé investice a investovat do strategických odvětví. Finance by měly pocházet z víceletého finančního rámce EU pro léta 2021-2027, jehož nový návrh Evropská komise rovněž představí příští týden. Jaká bude velikost záchranného balíku a podle jakých kritérií se budou nové prostředky rozdělovat, posléze rozhodnou členské státy a Evropský parlament. O tom, jak by mohl evropský záchranný plán pomoci Česku, diskutovali zástupci Komise, podnikatelů, odborů, NERV, ale i Úřadu vlády na debatě Zastoupení Evropské komise v ČR dne 22. května.

„ČR se obává, že změna alokačních kritérií pro čerpání kohezních prostředků, např. co do zohlednění poklesu HDP nebo zaměstnanosti po koronakrizi, bude pro ČR nevýhodnou,“ uvedla na diskusi Alice Krutilová z Úřadu vlády ČR. Domnívá se, že by měly být prostředky distribuovány rovnoměrně. Skeptická zůstává i u čerpání z nástroje InvestEU a navrhuje, aby byly české subjekty podníceny k využívání tohoto nástroje. Na druhou stranu zmínila apetit české vlády využít nástroj SURE na podporu kurzarbeitu.

Nedílnou součástí plánu je také podpora ekologickým iniciativám jako renovace budov, obnovitelných zdrojů a vodíku, jakož i čisté mobility a oběhové ekonomiky. Zelený plán pro oživení EU zvažuje podporu automobilovému průmyslu např. 20 miliard eur na pořízení čistých vozidel v následujících dvou letech, investiční fond na čistá vozidla či investice na nabíjecí infrastrukturu pro elektrická vozidla. Dle Kariny Kubelkové z Hospodářské komory ČR by podnikatelům pomohlo, kdyby se přistoupilo k posunutí některých ambiciózních cílů, neboť podnikatelé budou v krátkodobém horizontu řešit následky krize, byť v letošním roce předpokládali uvolnit investice na zelené technologie. Za příklad uvedla automobilový sektor.