Jako v dobách NDR si musel připadat každý, kdo během sobotního odpoledne zavítal na parkoviště před Elektrárnou Ledvice.  Dali  si zde totiž své dostaveníčko posádky více než tří desítek Trabantů, osmi Wartburgů, jednoho Barkase a také motocyklu MZ. Tedy vozidel, které dnes již patří do kategorie veteránů a jež se vyráběly v bývalém východním Německu. Zatímco někteří účastníci setkání vedly technické i všeobecné debaty nad svými vozy a další zkoušely slalom mezi kužely, ostatní se vydali na prohlídku Informačního centra klasické energetiky Skupiny ČEZ, včetně výstupu na ochoz nejvyšší rozhledny v České republice.

„Je to již náš devátý sraz s názvem „Dvoutakti na kolejích“, neboť jako veteráni máme rádi i jiné staré věci. Proto vyrážíme tam, kde jsou ještě v provozu úzkokolejky nebo je někým provozována historická železnice. Například v minulosti jsme byli ve skanzenu v Zubrnicích a nyní jsme se svezli důlním vláčkem v Podkrušnohorském technickém muzeu. Také nás pochopitelně lákají přírodní zajímavosti, kulturní památky a technické objekty. Prostě se snažíme, aby naše srazy byly co nejpestřejší. Letos jsme se proto ubytovali v bílinském autokempu Kyselka a prohlédli si například tamní lázně, vyjeli si do Podkrušnohorského technického muzea a zamířili i k Elektrárně Ledvice, neboť nás zlákala návštěva infocentra s nejvýše položenou rozhlednou v České republice. Vše samozřejmě doplňují společenské večery v autokempu. Aby toho nebylo málo, v neděli ještě jedeme na zámek Jezeří, po jehož prohlídce se rozloučíme,“ přiblížil program dvoutaktů, ale i několika „novějších“ čtyřtaktů Pavel Křovák, předseda Zemského svazu Všeobecného evropského IFA klubu.

Ten sdružuje majitele a příznivce vozidel vyráběných právě bývalým koncernem IFA v NDR, tedy například Trabantů, Wartburgů či Barkasů a také motocyklů Simson a MZ. V České republice jde o více než dvacet klubů se základnou přesahující tisíc členů, takže český Zemský svaz je v rámci celé Evropy největší. Podle místa a zaměření setkání, kterých je celoročně několik, se pak rekrutují i jejich účastníci. „Sice bývají z různých koutů republiky, ale vždy převládají, jak říkám, ti skoro domácí. Takže tady u Elektrárny Ledvice parkují vozy ze severu, například tu jsou posádky ze Žatecka, Ústecka, Podbořanska, Klášterce nad Ohří, Litoměřic či Kadaně a dále z Rakovnicka, Plzeňska, Karlovarska, Prahy a okolí,“ doplňuje Pavel Křovák.

Setkání příznivců starých aut se nekonalo na parkovišti před Elektrárnou Ledvice poprvé. Spanilou jízdu zde v roce 2019 zakončilo 75 vozů tovární značky Citroën, mezi nimiž převládaly legendární „kachny“. Také jejich osádky přilákala možnost prohlídky Informačního centra Skupiny ČEZ a pohled z ptačí perspektivy na elektrárnu a její i poměrně vzdálené okolí. „Proto jsme rádi nyní poskytli i zázemí veteránům z IFA klubu. I přes všechna svá negativa a vtipy o nejdražších trsátkách na kytaru či hlášku „bacha řítí se modrofuk“ se Trabant stal legendou a kultem, byť je považován za jedno z nejhorších aut historie. Patří ovšem do ní a stále má své fanoušky. Rád jsem se na ně přišel podívat a těší mě, že jsou tu i jiní tátové se svými dětmi, jimž tu naši historii v éře bývalého východního bloku přiblíží i trochu jinak, po technické stránce,“ poznamenal Miroslav Svoboda, ředitel Elektrárny Ledvice.

Jeho slova víceméně potvrdil Jan Zíval, který se na veterány s dvoutaktním motorem a karoserií z duroplastu přijel podívat se synem Davidem z Ústí nad Labem: „Mám rád stará auta, která mají svá kouzla. Trabant a Wartburg je určitě mají. Každá doba má své vozy. Ty dnešní jsou sice moderní, praktické, rychlé, bezpečné a nevím co ještě, ale to kouzlo řadě z nich chybí.“