Všech šest bloků v České republice bylo v provozu, teploty se pohybovaly pod deseti stupni Celsia, energetici navíc využili vylepšení jako jsou nové separátory v Temelíně, tedy zařízení na úpravu páry v nejaderné části elektrárny. Ve výsledku potom celkově Dukovany a Temelín vyrobily takové množství elektřiny, které by pokrylo spotřebu přibližně třiceti tisíc průměrných českých domácností. Nevypustily přitom žádný oxid uhličitý, výrobu zvýšily bez vyšší spotřeby paliva.

„Aktuálně se začínají projevovat investice a vylepšení, které jsme provedli v obou jaderných elektrárnách v posledních letech. I díky tomu jsme od spuštění obou elektráren zvedli instalovaný výkon v jádru o 568 MWe. A z toho profituje přenosová soustava, která získala „další“ bezpečný a spolehlivý zdroj, a i životní prostředí,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika. Vyšší jaderný výkon totiž umožňuje snížit výrobu v uhelných elektrárnách. Ročně tak Dukovany a Temelín zabrání vypuštění více než 20 miliónů tun CO2.

Téměř 48 000 MWh přispěla k nejvyšší jaderné denní výrobě elektrárna Dukovany. Vedle energetických úspor a optimalizace výroby pomohlo i počasí. „Maximálního výkonu, tedy výroby elektrické energie 2020 MW, dosahujeme vždy v období únor až duben a říjen až prosinec. Důvodem je dosažení ideální teploty vody v chladicích věžích, která je v rozmezí 12,5°C až 14,5°C a odpovídá teplotě vzduchu kolem 0°C,“ vysvětlil Roman Havlín, ředitel Jaderné elektrárny Dukovany.

Při nižších teplotách musí energetici provádět opatření, která chrání chladicí věže před negativními účinky mrazů a tím částečně zvyšují teplotu chladicí vody a zvyšují tak i vlastní spotřebu elektřiny. Jedná se o tzv. zapínání zimních clon, obtoků chladicí vody přímo do bazénu nebo zvyšování průtoku.

Nejvíce elektřiny ročně vyrobily Dukovany v roce 2013, před rozsáhlou obnovou zařízení k získání nových povolení pro další dlouhodobý provoz, kdy vyrobily 15,7 TWh.