Diváky, kteří si na chrášťanském fotbalovém hřišti nenechali ujít nástup lovců, seznámil se základy sokolnictví Václav Svoboda, jenž stál u založení našeho vůbec prvního klubu sokolníků v roce 1967. „Život sokolníka se dělí na dobu od září, kdy sokolníci mohou podle zákona začít lovit, zhruba do února, kdy dravci začínají pelichat,“ nastínil. „Pak dravci sedí, musí se dobře krmit, aby jim narostlo pěkné peří, a v červenci či srpnu se znovu začíná intenzivně cvičit.“
Z rukou sokolníků dravci loví daleko větší kořist než v přírodě. „Třeba na vlka by orel nikdy nešel, ten sokolnický ho ale loví, protože ví, že mu člověk přijde na pomoc,“ vysvětlil. „Sokolník zároveň ví, že když dravce vypustí, musí okamžitě nasadit a co nejrychleji u něj být. I takovou lišku by orel těžko zabil, musel by ji trefit správně, zatnout jí drápy do tepny nebo do jiného zranitelného místa, jinak by se mohla otočit a snadno ho zranit, např. mu překousnout pařát nebo ho i zabít.“
Než lovci vyrazili do terénu, místostarosta Chrášťan a zároveň hospodář chrášťanského mysliveckého spolku Václav Záveský zavzpomínal na to, jak v Chrášťanech se sokolnickými lovy začínali. „Před lety pořádali sraz u našich sousedů, mysliveckého spolku Radětice-Hvožďany, a Láďa Kopal, jediný sokolník našeho spolku, přišel s tím, že by si s kolegy ještě chtěli jít v neděli zalovit. Obvolal jsem tenkrát výbor, řekli jsme si, že to zkusíme, vyrazili jsme do terénu, na večer jsme si zjednali heligonku, poseděli jsme, a tím to celé začalo.“
Na nástup se přišla podívat i Štěpánka Ročková s rodinou. „Chodili jsme s lovci do terénu každý rok a je to úžasné. Přiznám se, že klasické hony se zbraněmi nemám ráda, ale když vidíte orla, jak uloví srnku, je to fascinující. A málokdo ví, že se u nás takové lovy vůbec pořádají,“ upozornila. „Chodívala jsem na celý den, pěkně pak sice bolí nohy, ale stojí to za to. Letos jsme ovšem nešli, máme malou dcerkou a pro tu je to nebezpečné.“ Jak na začátku honu upozornili organizátoři, orel si při lovu na dospělého netroufne, ale malé dítě by mohl brát jako kořist a zaútočit na něj.
„Nás sokolnický sraz je hlavní akcí, kterou pořádáme v rámci Oranžového roku v Chrášťanech,“ přiblížil starosta obce Josef Vomáčka. „Finanční podporu od Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ ale využíváme i při řadě jiných akcích, jako je náš nohejbalový turnaj, akce pro děti či setkání důchodců.“
Sokolníci v okolí Chrášťan v sobotu ulovili tři kusy srnčat, jednoho zajíce a bažantího kohouta. Večer pak v Chrášťanech završili na tanečním parketě. Na zábavě se muzikou nemohlo chybět zvěřinové občerstvení a tombola.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva