Dne 24. června 2021 prošlo obcemi na Břeclavsku a Hodonínsku tornádo. Diskutuje se dostatečnost a včasnost výstrah, které vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V médiích se objevilo několik komentářů a vyjádření, která bychom chtěli doplnit o pohled profesionálů z oboru meteorologie. Věříme, že diskuse nad proběhlou situací bude pokračovat věcnou debatou o tom, jak předpovědi a výstrahy ČHMÚ využívat, jak se na nebezpečné jevy připravit, jak zvýšit povědomí o nebezpečných hydrometeorologických jevech a možnostech jejich předpovědí.

Co dokážeme a nedokážeme předpovědět?

Dokážeme s předstihem jednoho až dvou dnů předpovědět, že nějaké území velikosti cca kraje pravděpodobně zasáhnou silné konvektivní bouře, a to na základě výpočtů numerických modelů. Dokážeme předpovědět, že se v rámci silnějších bouří mohou vyskytnout supercely, a to zejména na základě aerologických měření, tj. přímých a nepřímých měření vertikálního profilu atmosféry.

Nedokážeme předpovědět, kde přesně (okresy, obce) a kdy přesně (čas) se supercely vyskytnou.

Dokážeme v reálném čase odhadnout, které z již probíhajících bouří se vyvíjejí v supercely.

Dokážeme předpovědět tornáda a varovat před nimi?

Supercely nemusejí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády. Na území České republiky se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých. Některý rok se neobjeví tornádo žádné (poslední bylo detekováno v roce 2018). Oproti tomu jsou každý rok detekovány desítky supercel.

Výstrahy vydáváme na základě všech dostupných podkladů, a to i předpovědí možného výskytu supercel. Ne každá supercela musí být nutně nebezpečná. Většinou však vydáváme výstrahu na nebezpečné průvodní jevy supercel, tj. silné nárazy větru, přívalové srážky, kroupy.

Současný stav výzkumu neumožňuje předpovědět, na které ze supercel se vyskytne tornádo, a to nejen v Česku, ale kdekoliv ve světě.

Na meteorologických radarech, které jsou používány v Evropě, nelze většinou rozpoznat vznikající tornádo. O možném výskytu tornáda se dozvíme až v momentě, kdy se tromba začne spouštět z bouře k zemi. Nicméně pouze některé tromby se vyvinou v tornádo, tj. dotknou se země. Jedná se tedy o bezprostřední vizuální detekci tromby či tornáda. V této chvíli je již však pozdě pro varování od jakékoliv autority/subjektu, je třeba jednat v místě výskytu tornáda.

Nelze předpovědět, jak dlouho setrvá již vzniklé tornádo na zemském povrchu a tedy kudy se bude po zemi pohybovat a působit škody.

V USA se používají meteorologické radary jiné konstrukce, které jsou kvůli výrazně častějšímu výskytu supercel a tornád primárně navrženy pro jejich detekci a monitorování. Evropské radary jsou primárně určeny pro monitorování srážek, tj. jevu, který je mnohem četnější. Ani v USA nepředpovídají, kde přesně a kdy se tornádo vyskytne. Prvotní varování zmiňuje riziko silných bouří s možností tornád, ale pro oblasti velikostně přibližně odpovídající rozloze našich krajů. Vlastní varování před tornádem nastává až minuty před výskytem. Vzhledem k častému výskytu tornád je v USA propracovaný systém varování a ochrany obyvatel před tornády.

Tornádo a klimatická změna

Výskyt tornáda dne 24. 6. 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku nelze připisovat globálním změnám klimatu. Jedná se o přirozený výkyv cirkulace, podobně jako u povodní nebo sucha, horkých vln apod. V žádném případě tento výskyt neznamená, že bychom těchto jevů měli očekávat více. Další srovnatelně silné tornádo je málo pravděpodobné, ale nelze jej samozřejmě vyloučit (letos, za několik let, v tomto století, …), stejně jako nelze vyloučit jakýkoliv jiný extrémní přírodní jev.

Vysvětlení pojmů nowcasting, konvektivní bouře, supercela, aerologie, tromba a tornádo, naleznete v Elektronickém meteorologickém slovníku ZDE.