Z šetření vyplynulo, že ČNB nyní důvěřuje 74 % Čechů. S její péčí o cenovou stabilitu bylo spokojeno dokonce 79 % dotázaných. „Jsem velice rád, že se centrální banka v očích široké veřejnosti těší tak vysoké důvěře. Obzvlášť vynikajícím oceněním je fakt, že čtyři z pěti občanů jsou spokojeni s tím, jak zajišťujeme náš hlavní úkol, tedy cenovou stabilitu,“ reagoval na výsledky průzkumu guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Inflační cíl ČNB ve výši 2 % označila správně více než čtvrtina respondentů (27 %). Dotazovaní měli přitom tendenci cíl ČNB odhadovat spíše pod skutečným cílem (31 %) než nad ním (9 %). Cíl ČNB je definován jako 2% růst indexu spotřebitelských cen. Současně existuje takzvané toleranční pásmo mezi 1 a 3 %.

Výsledky průzkumu dále ukázaly, že téměř dvoutřetinová většina veřejnosti (66 %) má s centrální bankou mylně spojenou představu, že sama tiskne bankovky a razí mince. Přestože je emise bankovek a mincí spolu se zajištěním peněžního oběhu jedním z nejdůležitějších úkolů centrální banky, ČNB výrobu platidel zadává externím dodavatelům. U bankovek se jedná obvykle o Státní tiskárnu cenin, zatímco v případě ražby mincí je to zpravidla Česká mincovna.

Co se týče v posledních dvou letech značně medializovaného tématu regulace hypoték, mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) považuje zpřísňování podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů ze strany ČNB za správné. Opačný názor zastává zbylých 45 % respondentů. ČNB od roku 2015 stanovuje limity pro poměr výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti. Reaguje tím na situaci, kdy růst poptávky po dostupných hypotečních úvěrech a zvyšující se ceny bytů a domů roztáčejí tzv. spirálu na trhu nemovitostí. Cílem je předcházet situaci, kdy by se domácnosti a posléze i banky dostaly v případě zhoršení stavu ekonomiky do potíží se splácením úvěrů. Zákonným úkolem ČNB je totiž vedle cenové stability také udržování stability finanční.

Šetření se zabývalo také názory české populace na přijetí eura v kombinaci s postoji k ČNB. Celkově zůstává podpora vstupu do eurozóny na úrovni 15 procent. Lidé, kteří zavedení eura podporují, mají podle průzkumu o něco vyšší důvěru v ČNB (66 procent) než lidé s negativním postojem k euru (55 procent). Lze tak konstatovat, že podpora zavedení eura a důvěra v ČNB se nevylučují, případně že lidé, kteří přijetí eura podporují, k tomu nejsou motivováni nedůvěrou v samostatnou měnovou politiku prováděnou ČNB.

Průzkum provedla agentura STEM na základě zadání ČNB, a to ve dnech 1. – 8. února letošního roku. V osobních rozhovorech bylo dotázáno 1 028 osob starších 18 let.