Pokud tedy dnes lidé s průměrnou mzdou 25 tisíc korun vstupují do penze s částkou 11 240 korun, dnešní třicátníci by od státu dostali jen 6 500 korun. Propad životní úrovně přitom musí očekávat i ti, kteří do důchodu právě vstoupili. Během následujících dvaceti let totiž budou od státu dostávat důchody nižší cca o 10 %. Vyplývá to ze studie, kterou pro ČSOB Penzijní fond Stabilita zpracoval think tank IDEA při akademickém pracovišti CERGE-EI.

„Výsledky studie jsou pádným argumentem na mezi Čechy stále nebezpečně rozšířené spoléhání na stát. Ano, nějakou penzi od něj dostanou, ale na plnohodnotný život to v žádném případě stačit nebude,“ varuje Ondřej Schneider, výzkumník think tanku IDEA. Dnešní důchodový systém je pak nejvíce nevýhodný pro mladší generace – ty by do něj odvedly třikrát více, než by z něj získaly.

To významným způsobem zvyšuje výhodnost vstupu do II. pilíře penzijní reformy pro mnohem širší skupinu lidí, než se doposud předpokládalo. Zatímco poslední výpočty expertů ČSOB z počátku letošního roku hovořily o výhodnosti pro cca 35 % dospělé populace (odhad těch, kteří i vstoupí na úrovni 15 %), při zohlednění pohledu CERGE-EI by se pohybovaly okolo 40 %. „Pokud bychom vycházeli ze studie CERGE-EI, vstup do druhého pilíře by se vyplatil až padesáti procentům mužů a třiceti procentům žen,“ říká Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita. „Rozdíl mezi výhodností opt-outu pro muže a ženy je přímo závislý na předpokladech, kdy žena zůstává s dětmi na mateřské dovolené a dožívá se delšího průměrného věku. Z tohoto důvodu se ženám vyplatí spíše první pilíř.“ Naopak nejvýhodnější je druhý pilíř pro muže ve věku 20 až 35 let. „Bohužel právě lidé v této věkové kategorii nejsou zvyklí přemýšlet v horizontu desítek let. Je proto důležité, abychom se během následujících let pokusili tento přístup změnit a nastolit to, co běžně funguje ve vyspělých státech zemí EU, kde si lidé začínají s nástupem do prvního zaměstnání spořit zhruba deset procent příjmu na stáří,“ upozorňuje Karel Svoboda a dodává, že výsledky studie CERGE-EI poukázaly na ještě jeden důležitý bod. Totiž, že nejen první, ale ani druhý pilíř nelze vnímat jako samospasné cesty k zajištění plnohodnotného stáří.

„Všem lidem doporučuji, aby si vytvořili co nejširší portfolio spořicích produktů, které bude odpovídat jejich možnostem a očekáváním. Penzijní připojištění, stavební spoření, životní pojištění, spořicí účet a podílové fondy by neměly chybět v žádné domácnosti. Smysl dává i investice do nefinančních aktiv – nemovitostí, drahých kovů a podobně,“ říká Karel Svoboda. Důkazem toho, že si to česká veřejnost začíná uvědomovat, je i patrný nárůst zájmu o zajištění na stáří, který se projevuje zvýšeným počtem nově uzavřených smluv v penzijním připojištění a navyšováním měsíčních úložek. „Za první pololetí 2012 uzavřel ČSOB Penzijní fond Stabilita 42 tisíc nových smluv, což je o třicet procent více než za stejné období v předchozím roce. Více než 70 tisíc stávajících klientů si pak navýšilo pravidelné měsíční úložky nejčastěji ze sto korun na tři sta, respektive z pětiset korun na tisíc.“