Nejvýrazněji se na této částce podílela spotřební daň z minerálních olejů, a to téměř 26,7 miliardami korun. Více než 162 milionů korun vyinkasovali celníci na dani z vína a 36 milionů utržili na dani z lihu a lihovin. Na dani z piva ve výši téměř 13 milionů korun se podílela řada malých pivovarů registrovaných v kraji a bezmála další tři miliony utržili celníci na spotřební dani ze zajištěných tabákových výrobků. Ve srovnání s předchozím rokem zaznamenali ústečtí celníci nárůst ve výběru spotřebních daní zejména u minerálních olejů (o 1,7 mld. korun) a lihovin (o 3,5 mil. korun).

Za zboží dovezené ze zemí mimo EU vybrali ústečtí správci na cle téměř 315 milionů. Dalších bezmála 5,25 milionů vybrali celníci na dani z přidané hodnoty.

Celníci spravují i daně ze zdrojů energie zatěžujících životní prostředí tj. daně ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Od dodavatelů těchto energetických produktů konečnému spotřebiteli vyinkasovali 264 milionů korun.

V rámci tzv. dělené správy, kdy pracovníci celního úřadu vybírají poplatky a vymáhají pokuty, které lidem a obchodním společnostem ukládají jiné státní organizace či instituce, bylo odvedeno do státní kasy dalších 406 milionů korun. Nejvyšší hodnotu, a to 208 milionů korun, náleží platbám za dočasné či trvalé odnětí zemědělské půdy. Následují poplatky dle zákona o ochraně ovzduší 132 milionů korun a pokuty v blokovém řízení ve výši 48 milionů korun.

Celní správa ČR vybrala v roce 2019 do státního rozpočtu 170,3 miliardy korun. Více ZDE.

Jelikož výběr spotřebních daní patří k nejvýznamnějším příjmům státního rozpočtu, bude boj proti daňovým únikům a dohled nad řádným výběrem spotřebních daní i nadále jedním z prvořadých úkolů celní správy.