Ačkoliv se může zprvu zdát, že se po inscenovaném výbuchu nic neděje, je tomu přesně naopak. Vojáci se ihned pokoušejí spojit se zasaženým vozidlem, zjistit stav osádky, nahlásit operačnímu centru kontakt s nepřítelem, vyžádat si vzdušnou podporu a zhodnotit možné další nebezpečí. Poté se kolona přiblíží k poškozenému vozidlu. Ze střelecké věže zasaženého vozidla vypadává červené světlo, osádka vozu je zraněná. Vojáci vysedají z vozidel a kontrolují okolí. Každá chyba může stát někoho život. Vojáci z poničeného vozidla vlastními silami vyprošťují tři zraněné americké kolegy. Na první pohled se jedná o těžká kombinovaná poranění. Jeden zraněný křičí bolestí, druhý je naopak podezřele potichu a vůbec nereaguje.

Češi podobné situace cvičili již mnohokrát, aby si přesný postup vštípili do paměti. Tentokrát se však jedná o trochu jiné cvičení, kde nic není jen jako. Američtí vojáci jsou speciálně namaskováni tak, aby jejich poranění vypadala co nejrealističtěji. Stejné je to u všech vyšetření a ošetření, která jsou prováděna reálně, včetně zajištění žilních vstupů a infuzí.

Mezitím radista komunikuje s operačním centrem, předává mu další upřesňující informace o situaci na místě a žádá o vzdušný odsun raněných, takzvaný MEDEVAC. Zanedlouho již přistává záchranný vrtulník. V tuto chvíli jsou už zranění stabilizováni a na nosítkách připraveni k transportu. Proběhne rychlá komunikace a předání pacientů zdravotníkům vrtulníku a okamžitý odlet. Každá vteřina na zemi znamená pro vrtulník značné riziko útoku a oddaluje čas definitivního ošetření raněných v traumacentru polní nemocnice.

Zvládnutí této situace a vysokou profesionalitu českých vojáků ocenil nejen velitel 5. strážní roty, ale i velitel úkolového uskupení Buffalo, pod nějž česká rota operačně spadá.