Česká národní banka zveřejnila vývoj platební bilance za první čtvrtletí

15.06.2016 16:20 | Zprávy

Běžný účet platební bilance skončil v prvním čtvrtletí 2016 aktivem ve výši 113,8 mld. Kč. Na finančním účtu došlo k odlivu finančních prostředků do zahraničí (čisté půjčky do zahraničí) ve výši 109,1 mld. Kč vzhledem k vyššímu růstu aktiv před navyšováním pasiv. Rezervní aktiva vzrostla o 150,9 mld. Kč (bez vlivu kurzových rozdílů) v důsledku vlastních transakcí (devizové intervence) a transakcí pro klienty ČNB. Přebytek běžného účtu platební bilance na roční bázi k HDP činí 1,4 % vlivem aktiva bilance zboží a služeb (6,7 % HDP).

Česká národní banka zveřejnila vývoj platební bilance za první čtvrtletí
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

Běžný účet platební bilance

Poměr běžného účtu a bilance výkonů k HDP
(v mld. Kč, pravá osa v %)

Poměr běžného účtu a bilance výkonů k HDP

Bilance zboží a služeb (bilance výkonů) byla v prvním čtvrtletí aktivní ve výši 110,3 mld. Kč. Meziroční nárůst o 15,5 mld. Kč byl důsledkem zlepšení obchodní bilance se zbožím vlivem růstu vývozu a stagnace dovozu. V bilanci služeb se meziročně zvýšilo aktivum bilance služeb v důsledku vyšších příjmů u dopravy, z cestovního ruchu a ze zpracování zboží v tuzemsku pro zahraniční odběratele.

Schodek bilance prvotních důchodů poklesl v meziročním srovnání o 13,9 mld. Kč a činí 3,3 mld. Kč. Hlavním faktorem meziročního snížení schodku byl pokles objemu vyplacených dividend z přímých investic do zahraničí.

Na meziroční snížení přebytku bilance druhotných důchodů o 7,5 mld. Kč v prvním čtvrtletí měl vliv zejména pokles čistých příjmů z rozpočtu Evropské unie vykazovaných v položce druhotných důchodů. Výsledný přebytek bilance druhotných důchodů představuje 6,8 mld. Kč.

Kapitálový účet

Přebytek kapitálového účtu činil v prvním čtvrtletí 18,4 mld. Kč. Meziroční pokles o 12,3 mld. Kč souvisel se snížením čistých příjmů z rozpočtu EU vykazovaných na kapitálovém účtu. 

Finanční účet platební bilance

Na finančním účtu platební bilance (vč. změny rezervních aktiv ČNB) byl vykázán čistý odliv finančních zdrojů (čisté půjčky do zahraničí) ve výši 109,1 mld. Kč vlivem vyššího růstu aktiv proti zvyšování pasiv.

Poměr finančního účtu k HDP
(v mld. Kč, pravá osa v %)

Poměr finančního účtu k HDP

V položce přímých investic se aktiva a pasiva v prvním čtvrtletí zvýšila ve stejném rozsahu (o 22,2 mld. Kč). Na růst aktiv i pasiv měly vliv především reinvestování zisku a vývoj úvěrových vztahů ve skupině přímé investice.

Čistý příliv portfoliových investic ze zahraničí (čisté výpůjčky ze zahraničí) ve výši 68 mld. Kč byl ovlivněn zvýšením držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty. Pasívní portfoliové investice se zvýšily o 81,4 mld. Kč. Investice tuzemských investorů do zahraničních cenných papírů vedly k nárůstu aktiv o 13,4 mld. Kč.   

V transakcích spojených s vypořádáním obchodů s deriváty vznikl odliv finančních prostředků do zahraničí ve výši 1,6 mld. Kč.

V položce ostatních investic se uskutečnil čistý odliv finančních zdrojů do zahraničí (čisté půjčky do zahraničí) ve výši 24,6 mld. Kč.

U podnikového sektoru došlo k čistému odlivu prostředků do zahraničí ve výši 72,1 mld. Kč vlivem zvýšení krátkodobých aktiv a snížení krátkodobých pasiv vůči zahraničí.

V bankovním sektoru nastal příliv finančních prostředků ze zahraničí v důsledku čerpání krátkodobých zdrojů ze zahraničí. Čistý příliv zahraničního kapitálu vč. ČNB (bez rezervních aktiv) představuje 49,5 mld. Kč. 

Ve vládním sektoru byly uskutečněny splátky úvěrů vůči zahraničí ve výši 2 mld. Kč.  

Rezervní aktiva ČNB se zvýšila o 150,9 mld. Kč (po vyloučení kurzových vlivů) vzhledem k aktivnímu saldu vlastních transakcí ČNB (devizové intervence) a transakcí pro klienty ČNB.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Královéhradecký kraj: Další cenové zvýhodnění jízdenek pro seniory a hendikepované

7:31 Královéhradecký kraj: Další cenové zvýhodnění jízdenek pro seniory a hendikepované

Společně s novými jízdními řády, které vstoupí v platnost 15. prosince, rozšiřuje Královéhradecký kr…