Státní symboly - sešitek

Jde o známkový sešitek (ZDE) s osmi kusy různých výplatních známek ve formě celoplošných samolepek. Na zadní straně známkového sešitku je umístěn hologram, který slouží jako ochranný prvek, čárový kód a doprovodné texty. Nominální hodnota známek je zastoupena písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g. Námět tvoří jednotlivé státní symboly, přičemž „Velký státní znak“ je zpracován ve dvou variantách.

Státní symboly určuje Ústava České republiky jako oficiální a nezaměnitelné označení suverenity. Velký státní znak (ZDE) tvoří čtvrcený štít se čtyřmi poli. Jednotlivá pole symbolizují historické země České republiky – první Čechy, druhé Moravu, třetí Slezsko, čtvrté pole pak republiku jako celek. Malý státní znak (ZDE) tvoří červený štít, ve kterém je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Státní barvy (ZDE) jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí (shora dolů nebo zleva doprava). Státní vlajka (ZDE) se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Prezidentská standarta (ZDE) je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak, pod kterým je na červené stuze, podložené žlutými lipovými ratolestmi, bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ. Státní pečeť (ZDE) tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis ČESKÁ REPUBLIKA. Státní hymna (ZDE) je zastoupena první slokou písně "Kde domov můj" z původní české hry Fidlovačka. Autorem textu je Josef Kajetán Tyl, autorem hudby František Škroup.

Velikonoce

Motivem výplatní písmenové poštovní známky (ZDE) je lidový zvyk pletení pomlázky dle výtvarného návrhu Kryštofa Krejči. Nominále je zastoupeno písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g. Známka je vytištěna technikou plnobarevného ofsetu.

A. Mucha: Hradčany „A“

Jde o volné grafické zpracování motivu z původního návrhu pro poštovní známku od Alfonse Muchy. Jedná se o výplatní písmenovou známku (ZDE), přičemž část nákladu je vytištěna s prázdnými kupony, na něž budou dodatečně zhotovovány přítisky podle přání zákazníka. Nominále je zastoupeno písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g. Známka je vytištěna plnobarevným ofsetem.

Osobnosti: prof. MUDr. František Hamza

Námětem příležitostné poštovní známky z cyklu Osobnosti je portrét prof. MUDr. Františka Hamzy (ZDE). Na pozadí známky je zobrazena budova Hamzovy léčebny. František Hamza (6. 3. 1868 – 4. 6. 1930) byl český lékař a spisovatel. V dnešní době je především znám jako zakladatel Hamzovy dětské léčebny v Luži. František Hamza studoval na nižším gymnáziu v Pelhřimově, pak pokračoval na vyšším gymnáziu v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod), kde v té době učili osvícení želivští premonstráti. Absolvoval lékařskou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (dnešní Univerzita Karlova). Po promoci působil jako městský a později obvodní lékař v Luži. Místo svého působení zvolil zcela záměrně. Klimaticky odpovídalo realizaci jeho plánu, tedy zřízení dětské protituberkulózní léčebny, kterou založil roku 1901 ve vile pod poutním kostelem na Chlumku. Nejprve ji vedl ve vlastní režii, v roce 1908 však dosáhl jejího převzetí do správy země České a zůstal až do 1919 jejím ředitelem. Děti z chudých rodin zde léčil zdarma. Hamzova léčebna byla založena jako dětský tuberkulózní léčebný ústav a úspěšně plnila tyto úkoly do začátku 60. let minulého století. Poté, po reprofilizaci, následovalo čtyřicetileté období dětského rehabilitačního ústavu. Konec minulého tisíciletí prošla léčebna další transformací, tentokrát k pacientům dospělým.

Autorem výtvarného návrhu známky je Petr Minka a autorem rytiny Jaroslav Tvrdoň. Známka je vytvořena rotačním ocelotiskem kombinovaným hlubotiskem a její nominální hodnota je 20 Kč.

Technické památky: Budova Městské knihovny hl. m. Prahy

Námětem příležitostné poštovní známky je budova Městské knihovny hl. města Prahy (ZDE) a dvě ze soch, které zdobí tuto budovu. Nominální hodnota je zastoupena písmenem „A“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 g dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění. Autorem výtvarného návrhu je Jan Kavan a vytištěna je plnobarevným ofsetem.

První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července 1891 a navázala na činnost spolkových knihoven ve 2. pol. 19. stol. „Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy“ byla zřízena vyhláškou městské rady jako knihovna určená všem pražským občanům. Knihovna nejprve sídlila v ulici Na Zderaze v Novém Městě, několikrát se stěhovala a teprve v r. 1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější budova. Zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí, který znamenal vytvoření „Velké Prahy", vstoupil v platnost 1. ledna roku 1922. Vzápětí byl městským zastupitelstvem schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné a plně centralizované „Knihovny hlavního města Prahy". Dosavadní budova Ústřední knihovny již nevyhovovala potřebám celopražské knihovní sítě. Tento letitý a závažný problém byl nakonec vyřešen díky Pražské městské pojišťovně, z jejíchž prostředků byla v letech 1925 až 1928 postavena na Mariánském náměstí budova nová. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Autorem budovy byl architekt František Roith.

Všechny uvedené známky si kdokoliv může zakoupit na všech filatelistických přepážkách (seznam najdete ZDE), na webových stránkách České pošty (ZDE) a dále na vybraných poštách.