„A to pořad původně vznikl jako projekt televizní,“ upozorňuje oblíbený moderátor Českého rozhlasu Dvojka. „Ale hned u prvních dílů mě napadlo, že by byla zajímavá i rozhlasová verze. Oslovil jsem dramaturgyni tehdejšího Zápisníku domácích zpravodajů, který se vysílal na Radiožurnálu, Lenku Šumovou, té se nápad líbil a rozhlasová verze se začala vysílat nedlouho po startu té televizní.“

V České televizi nakonec vzniklo 52 dílů, které se dodnes v reprízách vracejí na televizní obrazovku. „Natáčeli jsme je celý rok,“ vzpomíná Václav Žmolík. Pak cyklus skončil. Byly jiné – jako Bohemia a Moravia incognita, Příběhy předmětů anebo Kořeny, ale Po Česku se nevrátilo.“ Za to v Českém rozhlasu se bez přerušení vysílá celých patnáct let. Nejprve to bylo na Radiožurnálu, poslední tři roky na Dvojce. Nejdříve jednou týdně, pak dvakrát a dnes od pondělí do pátku v Odpoledni s Dvojkou vždy ve 14:50. Součástí rozhlasové verze je i oblíbená telefonická soutěž s hodnotnými cenami. „Posluchači ji mají moc rádi,“ říká autor, „jsou totiž zvídaví. A také - kdo by občas rád něco nevyhrál! Mnohé z posluchačů už z vysílání znám, protože věrně volají dlouhé roky.“

Po Česku to nejsou ovšem jen reportáže ve vysílání Českého rozhlasu Dvojka, ale už osm let i pravidelná rubrika v časopisu Týdeník Rozhlas. Na stránce 22 se jeho čtenáři mohou týden co týden s Václavem Žmolíkem toulat po naší vlasti. A reportáže dostaly i knižní podobu. Už dvakrát si mohli zájemci o cestování koupit knihy s tímto titulem – Po Česku I a Po Česku II, Neznámé příběhy.

Na kolika místech už Václav Žmolík natáčel?

„Za patnáct let je to bezmála 750 míst. Navštívil jsem s mikrofonem mnohá muzea a galerie, zajel do jeskyní i k rybníkům, vyšlapal na věže a rozhledny, sestoupil do dolů a do vojenských bunkrů, prošel slavné vily, staré továrny i lidové chaloupky, ale slabost mám pro památkové objekty  – hrady, tvrze a zámky,“ říká.

A nebojí se, že mu zajímavá místa dojdou?

„Ani náhodou,“ směje se. „Naše země je tak bohatá na pamětihodnosti, že se to nikdy nemůže stát. A navíc, stále se mění. Památky se opravují, staví se rozhledny, otevírají nové a nové turistické cíle. Kdo třeba před patnácti lety tušil, že budeme mít nějakou stezku v korunách stromů?“

Co říká popularitě rozhlasového a televizního cestování po naší zemi?

„Těší mě, že jsem byl na začátku. Tehdy v roce 2000 či 2001 skoro žádné takové pořady nebyly,“ říká. „A já si myslím, že je důležité, abychom dobře znali svou vlast, její památky a její historii. To je totiž základ hrdosti na zem, ze které pocházíme. I to je jeden z důvodů, proč tuto práci dělám a chci dělat i dál.“