„Výkon české ekonomiky se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 2 %. Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 %. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy, a to o 4,9 %, průmysl poklesl o 3,7 %,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 3,3 % a meziročně o 2,0 %. Negativní vývoj HDP byl způsoben nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. Zpřesněný odhad potvrdil největší meziroční pokles české ekonomiky od začátku roku 2010. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 3,3 %. Meziročně se HDP snížil o 2,0 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně nižší o 2,5 %. HPH ve zpracovatelském průmyslu klesla o 2,9 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 5,4 %. K růstu HPH došlo ve stavebnictví, a to o 0,7 %. Meziročně HPH klesla o 1,3 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (pokles o 3,4 %) a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles o 4,9 %). Naopak pozitivní příspěvek zaznamenalo především stavebnictví s růstem HPH 2,5 %, odvětví informačních a komunikačních činností (růst o 3,8 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (růst o 1,5 %).

Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP v 1. čtvrtletí ovlivněn nižší tvorbou kapitálu a zahraniční poptávkou. Na meziročním poklesu HDP o 2,0 % se negativně podílely investiční výdaje (-1,4 p. b. [2]) a zahraniční poptávka (-0,5 p. b.). Pozitivně přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí (1,4 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně o 2,1 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 2,0 % oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezměnily. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily mezičtvrtletně o 5,2 % a meziročně o 7,1 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v mezičtvrtletním srovnání poklesla o 9,7 %, meziročně o 5,5 %. Z hlediska typu aktiv posílily pouze investice do obydlí, razantní pokles zaznamenaly investice do strojů a dopravních prostředků.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se v 1. čtvrtletí meziročně snížilo o 2,9 mld. korun na 79,2 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 2,6 %, meziročně o 2,4 %. Meziroční pokles vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektronickými a optickými přístroji, se stroji a zařízeními a s dopravními prostředky. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 3,5 %, meziročně o 2,1 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel pokles dovozu ropy a zemního plynu, základních kovů, strojů a zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.

Z hlediska cenového vývoje v 1. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 3,6 %.

Objem mzdových nákladů[3] v 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 3,9 %.

V tuzemsku bylo v 1. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 439 tisíc osob. Celková zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila, meziročně klesla o 0,5 %. Celkem bylo mezičtvrtletně i meziročně odpracováno o 4,7 % hodin méně.

Poznámky:
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.