„Výkon české ekonomiky se ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 1 %. Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4 procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním srovnání. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 8,2 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %. HPH vzrostla zejména ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+3,5 %) a ve zpracovatelském průmyslu (+1,1 %). Dařilo se i stavebnictví (+0,5 %) a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty.

Meziročně HPH vzrostla o 8,4 %. Růst tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslu (příspěvek 5,2 p. b., růst o 19,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (1,6 p. b., +9,4 %) a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (0,7 p. b., +4,2 %).

Na straně poptávky byl mezičtvrtletní růst HDP ovlivněn především vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka. Na meziročním růstu HDP o 8,2 % se pak podílely celkové výdaje na konečnou spotřebu (1,8 p. b. [2]), tvorba hrubého kapitálu (1,6 p. b.) a zahraniční poptávka (4,8 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 % a meziročně o 6,0 %. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 6,5 % oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 7,4 %. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 % a meziročně vzrostly o 3,0 %. V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu.

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 %, meziročně vzrostla o 1,5 %. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení.

Změna stavu zásob3 činila ve 2. čtvrtletí +58,9 mld. Kč. Rostly především zásoby nedokončené produkce a hotových výrobků průmyslových podniků, čímž opět významně přispěly k růstu celkové tvorby hrubého kapitálu.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšilo o 15,0 mld. korun na 56,3 mld. Kč. Vývoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 %, meziročně vzrostl o 30,6 %. Meziroční růst vývozu byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními, s pryžemi a plasty a vývozem motorových vozidel. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně vzrostl o 4,9 %, meziročně o 31,3 %. Na meziročním vývoji dovozu se významně podílel růst dovozu základních kovů, elektrických zařízení a subdodávek pro automobilový průmysl.

Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční celkový deflátor HDP 4,3 %.

Objem mzdových nákladů[3] ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 14,2 %.

V tuzemsku bylo ve 2. čtvrtletí zaměstnáno[4] v průměru 5 345 tisíc osob. Celková zaměstnanost vzrostla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,7 %, meziročně vzrostla o 0,3 %. Celkem bylo odpracováno o 2,1 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 6,6 %.

Poznámky:
[1] Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů.
[2] Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.
[3] V běžných cenách, neočištěno o sezónní vlivy.
[4] V pojetí národních účtů.