„Vytvořili jsme kvalitní odborný materiál, který dává odpovědi na základní otázky a obavy, se kterými se v současné době setkáváme při likvidaci dolů v kontextu potřebnosti uhlí. Chtěli jsme, aby ministerstvo průmyslu a obchodu a odborná veřejnost měly k dispozici všechny potřebné údaje pro případné další rozhodování,“ uvedl Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO. Studie popisuje, za jakých podmínek a v jakém čase by bylo možné obnovit těžbu na dvou dolech a co všechno by to obnášelo jak z pohledu technického, technologického a personálního, tak i ekonomického a legislativního.

Vedení státního podniku DIAMO se rozhodlo zpracovat analýzu případného obnovení těžby na utlumovaných dolech na Karvinsku v návaznosti na aktuální dění v energetice, kolem paliv a surovin, vč. nutnosti posílit energetickou bezpečnost, a v návaznosti na unesení krajské tripartity Moravskoslezského kraje. Na jejím zasedání konaném 16. května vyjádřili jak představitelé kraje, tak velcí odběratelé (hutě a výrobce energií) zájem o černé uhlí v dalších letech a to v horizontu dalších 5 let.

Studii zpracovával státní podnik DIAMO vlastními silami, řešitelský tým tvořili zkušení odborníci, kteří připravovali a projektovali těžbu dříve pro OKD, v rámci převodu utlumovaných dolů přešli pod DIAMO a převzaté dobývací prostory dobře znají. Studii zpracovával závod DARKOV pro dva doly - Důl ČSA a Důl Darkov, kde byla ukončena těžba loni v únoru, a jsou pod správou státního podniku DIAMO vč. majetku, dobývacích prostorů a části zaměstnanců k 1. 3. 2021. Na další doly, které ukončily těžbu dříve a jejich likvidace je v pokročilé fázi, se analýza nezaměřuje.
Podle dostupných údajů je v dolech ČSA a Darkov 14 mil. tun vytěžitelných zásob uhlí, přičemž jde o kvalitnější koksovatelné uhlí. Těžit by se mohlo po náběhu přes jeden milion tun ročně. Vytěžitelné zásoby se nacházejí v 5 dobývacích prostorech a 55 porubech. Časový harmonogram zahrnuje období 20 let, obsahuje přípravné období (1.-6. rok) a období těžby a ražeb (7.-20. rok).

Příprava by obnášela z pohledu legislativy především posouzení vlivu záměru na životní prostředí, tzv. EIA, které trvá odhadem až 2 roky. Teprve pak lze zahájit navazující řízení s báňským úřadem pro povolení hornické činnosti pro zahájení ražeb důlních děl a těžby v porubech. V přípravném období musí být zahájeny práce na vyřešení střetů zájmů vyvolané budoucí hornickou činností s vlivem na povrch. Ty by bylo nutno v řadě případů řešit i případným výkupem nemovitostí. Celkově se legislativní a technická příprava odhaduje na 6 let, pokud by nepodařilo některé lhůty a práce zkrátit.

Důlní lokality ČSA a Darkov se nacházejí v nejobtížnějších podmínkách z pohledu rizik bezpečnosti práce a provozu s vysokými nároky na kontrolní, preventivní a represivní činnost, a to jak v oblasti technické, tak v oblasti nákladové. Řada oblastí v dolech je již uzavřena hrázemi a centrální klimatizace je zlikvidována. V uzavřených oblastech probíhá přirozené zatápění důlní vodou, otvírkové překopy a přípravná důlní díla jsou zatopena. Infrastruktura dolů je značně opotřebená bez patřičných finančních vstupů do oprav a investic po již dlouhou dobu. Například obnova propojení mezi patry musí být zrealizována před obnovou průchodního větrního proudu uzavřených oblastí, což by trvalo zhruba 3 roky. Velmi výrazným handicapem v technice a technologii otevírání uzavřených oblastí je fakt, že pro vytěžení popílku, sádry, betonu a naplavenin nelze využít skipokomplex kvůli hrozím technologickým potížím z důvodu struktury dopravovaného materiálu. Jediné možné řešení je odtěžení do malých vozů s využitím klecového těžení, což velmi významně prodlužuje práce na zpřístupnění jednotlivých oblastí.

Technicky by obnovení těžby vyžadovalo zprovoznění úpravárenského komplexu, vytvoření nových úložných míst těžebního odpadu, obnovení provozu vertikální dopravy rubaniny – skipokomplexu, postupné zpřístupňování již uzavřených oblastí dolu a obnovení důlní infrastruktury. Investiční náklady jen na pořízení dobývacích a razicích technologií se odhadují v celém období příprav i těžby na 9 miliard korun. Náklady v přípravném období (6 let) představují minimálně 10 miliard. Ekonomické hodnocení prokazuje vysokou nákladnost záměru a současně ztrátovost za celé období.

Zpracovaná ekonomická analýza v závislosti na cenách uhlí na trhu ukazuje, že zlomová pro projekt je prodejní cena kolem 8 000 korun, kdy se projekt dostává celkově do kladných čísel.

Dalším z klíčových faktorů případného obnovení těžby je pracovní síla. V letech intenzivní těžby přes 1 milion tun ročně by bylo zapotřebí až 2700 pracovníků. Zaškolení a výcvik nových pracovníků ve specifických profesích přitom nejsou možné bez předchozí praxe. Z hlediska platných báňských předpisů je kvalifikovaným pracovníkem v řadě činností zaměstnanec, který má důlní praxi, což zcela vylučuje nábor nových, v tomto smyslu nekvalifikovaných zaměstnanců.