Ve vyspělých zemích si uvědomují, že výzkum a vývoj nemůže stát jen na financích. Neméně důležití jsou lidé, kteří se na výzkumu podílejí. Velký důraz by měl být kladen zejména na zapojení mladých lidí, pro které nové technologie představují neoddělitelnou součást života. A vytvoření synergií mezi stávajícími generacemi a těmi mladšími. I to zaznělo v úvodu mezinárodní konference Research Valuation.

„Rychlost změn vyvolaných technologiemi je vyšší než kdykoliv v minulosti, a to může být nejen lákavou výzvou, ale někdy i překážkou. Na konferenci jsme mohli slyšet, jak tyto překážky lze změnit na výhody a využít je tak ve prospěch společnosti,” prohlásil v úvodu předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. Řečníci si proto dali za úkol motivovat mladou generaci k zapojení se do inovací a vyvolání zájmu o uplatnění výsledků výzkumu a inovací v praxi. Mluvilo se mimo jiné o podpoře start-upů v Česku a inspirativních zkušenostech z Evropy, efektivních modelech přístupu, speciálních programech a podpůrných opatření ze Švédska a Velké Británie.

„We need to have trust in European sector,“ vzkázal Ryan Thorpe, mladý vizionář a Business Development Manager společnosti Revolut, jednoho z nejrychleji rostoucích fintech start-upů v Evropě.

Inspiraci může Česká republika čeřpat také ze Švédska, které na konferenci zastoupil inovační guru Sven-Thore Holm, ředitel společnosti LundaVision AB. Severské království ví, jak firmy motivovat k inovacím a zakládání start-upů a dokáže pro to nadchnout právě mladou generaci. Na špici start-upů je také proto, že z nich dokáže vytěžit to nejlepší a uplatnit dosažené výsledky v praxi. „The process needs to be fast – you go to the market as fast as you can, before other competitors,” dodal Sven-Thore Holm.

Podle pověřence Evropské komise pro Otevřený přístup Roberta Jana Smitse je důležité umět správně odhadnout potenciál a nastavit inovační prostředí tak, aby se vhodně doplnily start-upy se zavedenými společnostmi a institucemi. „Go for the risky and crazy ideas and support them,” prohlásil Robert Jan Smits ve svém příspěvku o rámcovém programu EU Horizon Europe, který bude v příštích letech pro výzkum, vývoj a inovace představovat stěžejní evropský nástroj.

Den TA ČR vyvrcholil tradičním galavečerem a již šestým předáváním cen nejlepším projektům aplikovaného výzkumu v Nové budově Národního muzea. „Ceny TA ČR mají být motivací pro udržení a povzbuzení další spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu. Udělujeme je letos nově v kategoriích Business, Partnerství, Spolupráce a Governance. Všechny oceněné projekty mají jedno společné: vysoký přínos pro společnost i pro českou ekonomiku,“ konstatoval Petr Konvalinka, předseda TA ČR. Odborná komise vybírala z osmatřiceti projektů, které ze stovek dalších postoupily do užšího výběru.

Ceny TA ČR jsou důkazem, že firmy mají zájem o výsledky aplikovaného výzkumu a že jsou schopny si najít výzkumného partnera, se kterým skvělé nápady dokážou realizovat v podobě výrobků a technologií. Ceny byly udělovány ve čtyřech kategoriích a předávali je premiér Ing. Andrej Babiš, guvernér ČNB Ing. Jiří Rusnok, předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová a další vzácní hosté. Absolutním vítězem a držitelem Ceny “Český nápad” se stal přojekt z kategorie Společnost „Vývoj rehabilitačních a diagnostických pomůcek pro neurologii využívajících 3D analýzu pohybu,” pro který hlasovalo 38 % hostů galavečera.

Vítězné projekty:

kategorie BUSINESS

POKROČILÉ OPTICKÉ SYSTÉMY S VYUŽITÍM ASFÉRICKÝCH PLOCH

• Meopta - optika, s.r.o.
• Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.

Spolupráce Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a firmy Meopta – optika v projektu „Pokročilé optické systémy s využitím asférických ploch,“ umožnila vzniknout nové technologii výroby optických čoček s lepšími parametry, než se vyráběly dosud. Asférické čočky se používají například v objektivech fotografických i hvězdářských, ale i ve složitých optických soustavách pro lasery či litografická zařízení pro výrobu polovodičů. Nová technologie umožňuje vyrábět čočky s velmi vysokou přesností a dosahovaná kvalita patří v oboru ke světové špičce.

kategorie SPOLEČNOST

VÝVOJ REHABILITAČNÍCH A DIAGNOSTICKÝCH POMŮCEK PRO NEUROLOGII VYUŽÍVAJÍCÍCH 3D ANALÝZY POHYBU

• Princip a.s.
• Univerzita Karlova / 2. lékařská fakulta

Unikátní řešení, které umožňuje soustavné dálkové sledování pacienta ohroženého záchvaty či jinými nestandardními stavy, přinesla spolupráce firmy Princip a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Výsledkem společného projektu „Vývoj rehabilitačních a diagnostických pomůcek pro neurologii využívajících 3D analýzy pohybu,“ je nový přístroj a metoda, která umožní nahrazení současných časově náročných diagnostických postupů, kontrolu pacientů i na dálku, dlouhodobé sledování zdravotního stavu v běžném životě a v domácím prostředí. S minimálním omezením pacientů umožňuje i přesnější stanovení dávky léků například u epilepsie.

kategorie GOVERNANCE

SLEDOVÁNÍ NEŽÁDOUCÍCH POHYBŮ A DEFORMACÍ DOPRAVNÍCH INFRASTRUKTUR PROSTŘEDNICTVÍM RADAROVÉ INTERFEROMETRIE

• GISAT s.r.o.

Společnost Gisat vyvinula systém, který umožňuje monitoring pohybů a deformací dopravních staveb prostřednictvím radarové interferometrie. Nápad využít radarových satelitních signálů k přesnému měření posunů, pohybů dopravních staveb, mostů, ale i svahů či skalních útvarů se podařilo realizovat během dvou let a jeho významnou výhodou je, že výsledky mohou být vyhodnocovány automaticky a dlouhodobě. 

kategorie PARTNERSTVÍ

NOVÉ METODY PRO OPTIMALIZACI ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI A ŠKÁLOVATELNOSTI ULTRAŠIROKOPÁSMOVÝCH LOKALIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

• Sewio Networks s.r.o.
• Vysoké učení technické v Brně / Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Přo realizaci konceptu Průmysl 4.0 je třeba strojům dát jak přesné zadání, tak i kvalitní informace, aby mohly samy fungovat. Jednou z těchto základních informací je určení polohy – místa, kde se daná věc či osoba nachází. Tyto informace předávají strojům tak zvané lokalizační systémy, které musí zpracovat přesně a kvalitně velké množství dat. Projekt „Nové metody pro optimalizaci energetické náročnosti a škálovatelnosti ultrašiřokopásmových lokalizačních systémů,“ přinášejí výrazné zlepšení v této oblasti. Nyní je možné pracovat v prostorách o ploše až 10 000 m2, monitorovat na 1000 různých zařízení při snížení spotřeby energie až o 60% oproti současné generaci.