V mozku má zavedených patnáct elektrod a pod dohledem zdravotníků sledujících nepřetržitě její stav čeká na další epileptický záchvat. Díky monitoringu mozkové aktivity lékaři dokážou přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit. 

Věra Švandrlíková epileptickými záchvaty trpí od dvanácti let, setkává se s nimi i několikrát za měsíc. Stejně jako až 30 % takto nemocných má farmakorezistentní epilepsii, tedy léky neřešitelnou formu nemoci. Proto se rozhodla přistoupit k chirurgickému zákroku. „Intracerebrální elektrody implantujeme v rámci předoperačního došetřování do předem vytipovaných míst v mozku, abychom viděli, co se v těchto oblastech během záchvatu děje, a mohli tato místa poté operovat s mnohem větší jistotou,“ popisuje neurolog MUDr. Ondřej Strýček, Ph.D. z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Lékaři takové sledování provádějí zhruba dvacetkrát ročně, zájemců o zákrok je velké množství. Někteří pacienti jsou monitorováni i déle než týden, než se epileptický záchvat dostaví. „Od operace očekávám, že mi v budoucnu výrazně usnadní život. Nemoc mě omezuje, ať už jde o výběr povolání nebo partnerské vztahy. Málokdo unese neustálou hrozbu dalšího záchvatu,“ popisuje Věra Švandrlíková, která se v rámci svého předoperačního vyšetření zapojila také do výzkumu vlivu hudby na epileptické výboje.

„Využíváme toho, že má pacientka v rámci došetřování v mozku zavedené elektrody. Do speciálních těsnících sluchátek jí pouštíme různou hudbu a sledujeme, jak se odráží v počtu epileptiformních výbojů. Jejich počítáním můžeme stanovit, která hudba je pro ni z hlediska redukce výbojů nejvhodnější,“ vysvětluje neurolog Ondřej Strýček. První den pacienti poslouchají pět odlišných skladeb. Lékař vybere nejvhodnější a její účinek ověřuje následující den co nejpodobnějšími i nejkontrastnějšími skladbami.

Výzkumný tým pod vedením prof. MUDr. Ivana Rektora, CSc. společně s MUDr. Klárou Štillovou, Ph.D., už dříve ověřoval u epileptických pacientů tzv. Mozartův efekt, kdy poslech hudby, zejména pak Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 488, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartova hudba skutečně epileptické výboje u sledovaných pacientů potlačovala, jinak tomu ale bylo při poslechu Haydna. Výzkumníci z Brna dále zjistili, že dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší také mezi muži a ženami s epilepsií. „Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby,“ popisuje prof. Ivan Rektor. Výsledky výzkumu autoři publikovali i v prestižním European Journal of Neurology.

Aktuální výzkum rozšířil záběr i na další hudbu, epileptikům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nyní pouští například také filmovou muziku, klavírní minimalismus nebo relaxační hudbu. Právě ta se nejvíce líbí Věře Švandrlíkové, i když v jejím případě na potlačení výbojů nefunguje. „Pacientce nejvíce sedí Mozart, který se jí naopak nelíbí. Není vůbec výjimkou, že to pacienti vnímají takto protichůdně,“ říká Ondřej Strýček a s úsměvem dodává, že následující fázi výzkumu, kdy epileptici budou poslouchat pro ně vhodnou hudbu v domácím prostředí s cílem zjistit, zda hudba omezí kromě epileptiformních výbojů i samotné záchvaty, si někteří hudebně příliš neužijí.
„Jak jsme zjistili díky spolupráci s inženýry z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT Brno, jsou to akustické charakteristiky hudby, které mají na mozkovou aktivitu epileptiků vliv, nikoliv to, zda se dotyčnému hudba líbí nebo ne,“ dodává prof. Ivan Rektor.