Hasičský záchranný sbor České republiky uctil památku svatého Floriána i památku hasičů, kteří zahynuli ve službě, mší svatou, kterou včera, v předvečer svátku svatého Floriána, sloužil Jeho Eminence, Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze.

Slavnostní mše se zúčastnil i první místopředseda vlády a ministr vnitra České republiky Vít Rakušan, generální ředitel HZS ČR generálmajor Vladimír Vlček, a bývalí generální ředitelé HZS ČR generálporučík Drahoslav Ryba a generálmajor Miroslav Štěpán.

Svatý Florián

Svatý Florián, Sanctus Florianus, vlastním jménem Florian von Lorch, jehož latinské jméno lze volně přeložit jako „kvetoucí či rozkošný", patří v Čechách mezi nejpopulárnější světce. Svatý Florián se pravděpodobně narodil roku 250 n. l. v obci Cetia, později Zeiselmauer-Wolfpassing, na okraji provincie Noricum, dnes spolková země Dolní Rakousy ležící v Rakousku. Působil jako plukovník římského vojska v Cetii , poté jako správce římské provincie Noricum se sídlem v městě Lauriacum (neboli Lorch, odtud jeho jméno), které je dnes částí obce Enns v Rakousku. Byl horlivým křesťanem a tak za vlády císaře Diokleciána tajně pomáhal pronásledovaným křesťanům. V roce 304 našeho letopočtu byla jeho křesťanská víra odhalena a byl sesazen z funkce správce římské provincie. Císařský náměstek Aquilinus ho dal podle legendy opakovaně zbičovat a stahovat z kůže, ale Florián se i přesto odmítnul vzdát své křesťanské víry. Aquilinus ho tedy odsoudil k smrti.

Svatý Florián zemřel dne 4. května roku 304 našeho letopočtu poté, co byl svržen z mostu do řeky Enže s mlýnským kolem připevněným na krku. Byl provizorně pohřben křesťankou Valérií na jejím statku. Později byly jeho ostatky přeneseny a pohřbeny poblíž dnešního Lince, kde byl nad jeho hrobem v 6. století postaven klášter sv. Floriána. První písemná zmínka o tomto klášteru pochází z roku 819. Floriánovi ostatky zde ale nezůstaly na dlouho, neboť byly v 11. století převezeny dvěma jáhny (jáhen - duchovní, který přijal nižší svěcení) do Říma. V roce 1183 požádal polský kníže Kazimír II. Spravedlivý (1138 –1194, vládl 1177-1194) spolu s krakovským biskupem Gedeonem, papeže Lucia III. (1110 –1185, jako papež 1181-1185), aby jim vydal ostatky svatého Floriána jako záštitu proti Rusům. Papež jejich žádosti vyhověl, a tak byly Floriánovy ostatky uloženy v nově vystavěném chrámě v Krakově a svatý Florián byl přijat za patrona Polska. Z Polska byla za Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Další část relikvií je umístěna například v katedrále sv. Václava v Olomouci, a v kostelích na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a Horní Rovni. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry, poněvadž Florián, umučený ve vodě, se stal patronem hasičů.

Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví, vylévající z vědra vodu na hořící dům a někdy i na hořící chrám.