Teploty ve stínu přesahovaly hranici 40 °C, navíc situaci zhoršoval poměrně silný vítr, o rychlosti místy i 70–80 km v hodině, což výrazně napomohlo dalšímu šíření ničivých požárů.

Kromě turistických letovisek či jednotlivých obydlí v odlehlých oblastech obklopených vegetací, byla ohrožena také některá větší města, včetně Athén. Hrozilo, že se situace vymkne kontrole. Řecko proto požádalo státy EU a okolní země o pomoc.

Dne 6. srpna 2021 dopoledne, po 11. hodině, obdrželo Operační a informační středisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie, prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, žádost Řecka o pozemní hasičské jednotky v souvislosti s lesními požáry na svém území. Především díky okamžitému jednání a dohodě mezi ministrem vnitra Janem Hamáčkem, ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem a generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Vladimírem Vlčkem, mohla začít příprava na vyslání odřadu HZS ČR. Bylo nutné ve spolupráci s řeckou stranou především vytipovat konkrétní techniku, která by v Řecku nejvíce pomohla, připravit dokumenty na průjezd tranzitními zeměmi, zajistit ubytování na trase cesty, bezpečné parkování techniky, dotankování během tranzitu atp.

Již následující den, 7. srpna 2021, se před 9. hodinou ranní v areálu ŘSD SSÚD Podivín, nedaleko Břeclavi, shromáždil náš odřad v podobě jednotky MV–GŘ HZS ČR v počtu 36 hasičů, 15 motorových vozidel a dvou přívěsů, sestavený z příslušníků HZS MSK, HZS JMK, HZS SČK, ZÚ HZS ČR a styčného důstojníka z HZS PHA. Velitelem jednotky byl určen kpt. Richard Franc, jeho zástupcem plk. Lukáš Kmec. Po přečtení rozkazu generálního ředitele HZS ČR vyrazila jednotka v 10:45 do řeckých Athén, tedy za méně než 24 hodin od doručené žádosti řecké strany.

Destinací naší výpravy byla oblast Arkádie na poloostrově Peloponés. Cestu dlouhou přes 2400 km jsme zvládli za přibližně 52 hodin, s asi šesti hodinovým odpočinkem v Sofii, hlavním městě Bulharska.

Řecká strana nás soustředila do vesničky Doxa, kam jsme dorazili v pondělí, 9. 8., krátce po 12. hodině. Část naší jednotky se okamžitě pustila do budování základního tábora v těsné blízkosti místního kostela, velitelé vyrazili na obhlídku. Následně jsme zahájili hasební práce všemi šesti cisternami. Kolem 20. hodiny byly práce ukončeny a my jsme se vrátili do základního tábora připravit se na noc a nabrat síly, abychom mohli následující den pokračovat.

Následující den jsme byli nasazeni od 8. hodiny ranní ve stejné oblasti jako v den příjezdu – na kopci s vrcholem v nadmořské výšce cca 1500 m. n. m. nedaleko základního tábora. Jednalo se především o vyhledávání a dohašování ohnisek požáru, aby se předešlo jejich opětovnému rozhoření. Kolem poledne se poměrně rychle změnily podmínky zásahu, neboť začal foukat silný vítr, až 80 km.h-1. V důsledku toho došlo k rozhoření řady ohnisek požáru a velitel tak rozhodl o taktickém ústupu jednotky, neboť do místa zásahu vedla jediná přístupová cesta, obklopená vegetací, která navíc rovněž začala hořet. Návrat do údolí tedy probíhal za ztížených podmínek i díky poměrně dramatickému průjezdu požářištěm.

V údolí jsme dorazili k obci Dafni, ke které se blížila další fronta požáru. Zahájili jsme požární obranu obce, díky níž se nám podařilo uchránit cca 30 budov. Paradoxně, jednou z uchráněných budov byla také místní požární zbrojnice, ve které se nacházel sklad pohonných hmot. Práce v obci Dafni jsme ukončili přibližně kolem 20. hodiny a po dotankování paliva a načerpání hasební vody, jsme se vrátili do základního tábora.

V následujících dnech se již pro nás plnění úkolů ve spolupráci s Řeckou stranou stávalo rutinou, díky které jsme si osvojili řadu cenných zkušeností v takto obtížných podmínkách. Naše činnost spočívala především v ochraně domů před požárem, vyhledávání a hašení ohnisek požáru na frontě šíření, kácení stromů, které by mohly požáry přenést, případně odklízení padlých stromů po požárech. Na zalesněných kopcích, které lemují řeku Ladon, se šíříly lesní požáry, naším úkolem byla likvidace potenciálně nebezpečných míst přenosu požáru a zabránění rozšíření požárů směrem k obydleným oblastem. Měli jsme na místě leteckou podporu, která se ukázala jako velice efektivní. Kromě řeckých kolegů jsme spolupracovali na místě také s ostatními hasiči, zejména z Francie. Zasahovali jsme mimo jiné také v hlubokém údolí pod obcí Kalliani. V nepřístupném terénu a za použití motorových pil jsme vytvářeli průseky pro průjezd techniky. Situace se čtvrtý den po našem příjezdu postupně začínala natolik uklidňovat, že některé zahraniční týmy se již mohly vracet domů.

V pátek, 13. 8., přišla od řeckých kolegů zpráva o požadavku na nasazení naší jednotky do soboty, 14. 8. Tuto informaci jsme dále komunikovali s Koordinačním centrem Civilní ochrany EU a Zastupitelským úřadem ČR v Řecku. V okamžiku, kdy byla tato informace potvrzena, bylo rozhodnuto, že český odřad ukončí činnost v sobotu, 14. 8. 2021, a v neděli, 15. 8. 2021, v ranních hodinách zahájíme přesun do České republiky. Dne 13. 8. také dorazil na místo, do našeho základního tábora, servisní team TATRA Trucks a THT Polička. Servisní mechanici provedli kontrolu naší techniky, která prošla náročnou zatěžkávací zkouškou, ve které však rozhodně obstála.

Cesta zpět byla naplánována na tři dny s přespáním v Sofii a Szegedu. Dnes se po deseti dnech mimo ČR naši hasiči vrátili z Řecka domů. Krátce po 14. hodině dorazili do Školního a výcvikového zařízení HZS ČR v Brně, kam je přijeli osobně přivítat ministr vnitra Jan Hamáček a generální ředitel HZS ČR genmjr. Vladimír Vlček. Všichni členové jednotky po příjezdu samozřejmě absolvovali testy na COVID–19.
Do textu 1.png

„Všechny složky integrovaného záchranného systému, v čele s Hasičským záchranným sborem České republiky, jsou pro naši zemi obrovským přínosem a dělají ČR nejen doma, ale také ve světě skvělé jméno. Tato mise do Řecka je toho názorným příkladem, a proto jsem se rozhodl udělit všem příslušníkům této jednotky Medaili ministra vnitra za pomoc a osobní nasazení při požárech v Řecku,“ vyzdvihl nasazení českých hasičů ministr vnitra Jan Hamáček.

„Musím říci, že Česká republika byla jedna z prvních zemí, které Řecku dorazily na pomoc. Rozhodně jsme byli pro naše řecké kolegy někým, o koho se mohli opřít. Ve celkovém součtu pomáhalo v Řecku na 22 států a více než 1300 hasičů. Je to jedna z nejmasivnějších pomocí. Naše jednotka určitě obstála i podle toho, jaké máme signály od velvyslance a z místních médií. Mise to nebyla jednoduchá," uvedl Vladimír Vlček. Dodal, že se v těžkých podmínkách a terénu osvědčila česká vozidla Tatra.

Podle slov velitele jednotky kpt. Richarda France, měla pomoc Řecku zcela nepochybně smysl, neboť se nám podařilo přímo uchránit desítky budov před požáry, včetně například místní požární zbrojnice se skladem pohonných hmot, a díky uhašení několika větších ložisek také zabránit vzniku dalších větších škod v případě rozšíření těchto požárů do okolí. „V neposlední řadě to byla pro nás velmi důležitá a cenná zkušenost v boji s takto rozsáhlými a nevyzpytatelnými požáry,“ doplnil velitel Richard Franc.

Za zmínku stojí jistě také podpora velvyslance České republiky v Řecku, dr. Jakuba Karfíka, který se s příslušníky naší jednotky během zásahu v Řecku opakovaně sešel a byl velmi cennou informační podporou jak směrem k jednotce samé, tak také směrem k našemu operačnímu středisku v Praze.

Vzhledem k situaci s lesními požáry v jižních státech není vyloučeno, že některý ze států požádá o pomoc. Případné vyslání pomoci ČR by opět podléhalo schvalovacím procesům na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, Ministerstvu vnitra ČR a generálního ředitele HZS ČR.