„Řada zaměstnavatelů pomáhala zaměstnancům zmírňovat dopady zdražování, a proto vedle zvyšování mezd v průběhu roku vyplácela i různé mimořádné příspěvky, jednorázové nebo i opakované, například čtvrtletní. Podniky, kterým se letos dařilo, pamatují na své zaměstnance i na konci roku. Firmy se snaží těmito finančními bonusy udržet své zaměstnance. Uvědomují si, že si nemůžou dovolit přijít o zkušené zaměstnance s kvalifikací, která je na trhu práce nedostatková,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Část firem 13. platy nebo bonusy vyplatí ve výplatním termínu v prosinci, další firmy se je chystají vyplatit v lednu nebo v prvním čtvrtletí roku 2024.

Nejčastěji plánují odměnit své zaměstnance velké (68 % firem) a střední firmy (43 %), které tento benefit zaměstnancům často poskytují každoročně.

Odměny patrně budou vyšší než v předchozích letech, a to v pásmu mezi 22 až 46 tisíci Kč, bude ale záležet podnik od podniku i podle odvětví. Na odměny dosáhnou spíše zaměstnanci působící ve stavebnictví a zpracovatelském průmyslu, nejméně se budou vyplácet v oblasti osobních služeb a služeb převážně pro podniky.

Hospodářská komora předpokládá, že po sezónních odměnách a tzv. 13. platech vzroste letošní průměrná nominální mzda meziročně zhruba o 3 tis. Kč na 43 600 Kč. Umírněná dynamika mezd přitom letos patří k nejdůležitějším důvodům zpomalení inflace.

Růst mezd bude pokračovat i v roce 2024, kdy vzrostou v průměru o dalších 7 %. Průměrná mzda celorepublikově by mohla dosáhnout částky 46 700 Kč, meziroční nárůst tak bude činit 3 100 Kč.

Mzdy v příštím roce porostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla podle poslední prognózy Hospodářské komory klesnout na hodnotu 3,3 %. V roce 2024 by také mohlo dojít k oživení spotřeby domácností.

Hospodářská komora upozorňuje, že se Česko se ocitlo v „pasti středních příjmů“ a při současné struktuře ekonomiky bude další sbližování s úrovní vyspělejších států velmi obtížné. Aby růst mezd nezpomalil, tuzemské firmy a celá ekonomika si budou muset projít náročným transformačním obdobím a přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Problémem současné ekonomiky je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až 24. příčka z 27 států.