Vybrané dílo by mělo co nejlépe vystihovat význam zmíněného dějinného mezníku v životě obou zemí. „Peněžní odměna za vítězný návrh bude vyplacena ve dvou splátkách. Dvě třetiny přiznané částky hned spolu s oznámením rozhodnutí poroty, zbývající třetina po úspěšné realizaci projektu,“ uvedl vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihočeského kraje (KÚ JčK) Patrik Červák.

O vítězi rozhodne porota tvořená čtyřmi členy z obou regionů. Předsedat ji budou společně jihočeská hejtmanka Ivana Stráská a hornorakouský zemský hejtman Thomas Stelzer, kteří jsou současně garanty celého uměleckého soutěžního projektu. Ten je mimo jiné výsledkem dlouhodobé přeshraniční spolupráce a těsných vazeb mezi oběma sousedními regiony.

Soutěž je otevřená pro všechny umělecké obory. „Základním předpokladem účasti je, aby se na návrhu a realizaci projektu podaného do soutěže společně podíleli v přeshraničním měřítku umělci z obou regionů. Ti musí pocházet z Horního Rakouska a Jihočeského kraje, nebo zde mít minimálně čtyřleté trvalé bydliště, popřípadě centrum svých životních zájmů. Tuto skutečnost je nutné při podání projektu dostatečně doložit,“ zdůraznil Červák.

Vítězný projekt či projekty, které mohou být podány v českém nebo německém jazyce, budou prezentovány v obou regionech. Realizace by měla být ukončena nejpozději v prosinci 2019. Uzávěrka pro příjem soutěžních návrhů je už zmíněného 20. září 2019. K tomuto datu musí soutěžící odevzdat všechny kompletní podklady v souladu se soutěžními pravidly na adrese Krajský úřad Jihočeského kraje, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice; e-mail ZDE, nebo Amt der OÖ. Landesregierung, Direktion Kultur, Promenade 37, 4021 Linz; e-mail ZDE.

Bližší informace k soutěži a soutěžním pravidlům lze nalézt ZDE či ZDE

Železná opona byla děsivým systémem ostnatých drátů, betonových stěn, minových polí, stěn vysokého napětí a strážních stanovišť kontrolovaných armádou. Hlavním, byť ne proklamovaným, cílem bylo za jakoukoli cenu zabránit občanům socialistických zemí v útěku na Západ. Železná opona tak představovala unikátně dlouhý pás „území nikoho“ mezi Východem a Západem, který byl i několik kilometrů široký. Vstup do tohoto hraničního pásma byl bez zvláštního povolení zcela zakázán, hospodářské aktivity byly silně omezeny. Paradoxně tak byl ovšem vytvořen unikátní zelený pás napříč celou Evropou, jenž byl ušetřen větších negativních zásahů lidské činnosti. Krátce po pádu železné opony a následném zpřístupnění pro veřejnost začaly nejcennější přírodní lokality zeleného pásu získávat ochranu jednotlivých států v podobě národních či přírodních parků, biosférických rezervací a podobně.