Ačkoliv jsou celkové úhrny srážek meziročně prakticky stejné, dochází k extrémním jevům… Povodně, erozní jevy, zaplavení domů či ohrožení obcí jsou stále častější a intenzivnější.

Kromě postupující klimatické změny má tento stav i další příčiny. První je narušení vodního režimu přirozených mokřadů. Rašeliniště, podmáčené louky a lesy byly v minulosti odvodňovány, aby bylo možné hospodářské využití těchto lokalit pro výrobu, ať zemědělskou, či lesnickou. Druhou příčinou je samotná regulace vodních toků, jejich napřimování, opevňování, fragmentování neprůchozími překážkami v podobě stupňů, jezů a nádrží. Taková změna hydrologického režimu toku vede k jeho naprosté degradaci, likvidaci vodního ekosystému a v konečném důsledku i ke snížení hladin podzemní vody.

Je potřeba změnit způsob uvažování, přestat řeku vnímat pouze jako jakýsi kanál odvádějící vodu pryč. Měli bychom se naučit přijímat ji jako trvalou součást krajiny se všemi vlastnostmi, které zdravý a fungující říční ekosystém má. Musíme přestat brát v potaz pouze vodní tok sám o sobě a začít uvažovat v kontextu celého říčního systému (prostoru). Ten se nechová ani staticky ani lineárně, ale v rámci dynamické rovnováhy se neustále vyvíjí. To v praxi znamená vracet vodu do krajiny nejen revitalizací samotných koryt toků, ale i vytvářením tůní, obnovou mokřadních a rašeliništních biotopů.

Mimo narušení vodního režimu je významně ohrožena i kvalita vody, zejména nadměrným množstvím různých znečišťujících látek ze sídel a objektů. Horské vodní ekosystémy jsou poměrně živinově chudé a i malé množství cizích látek, zejména dusíku a fosforu mění chemismus vody i druhové složení vodních živočichů.

Správa KRNAP proto realizuje celou řadu projektů, které se týkají vody v Krkonoších. Například to jsou projekty Revitalizace mokřadů na vybraných plochách území KRNAP – I a II. etapa nebo Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho OP podpořené prostředky z Operačního programu Životní prostředí.