„Když jsme viděli složitost přípravy obřího mýtného tendru, už loni na podzim jsme ministerstvu navrhli, aby ŘSD nebo jiná složka státu v nejbližší době razantněji vstoupila do provozování mýta podobně jako je tomu v jiných zemích, například v Rakousku,“ vysvětluje Karel Feix, generální ředitel Kapsch v České republice. Podle něj by se tak stát zbavil kritizované závislosti na jednom externím partnerovi, protože i po tendru se jen vymění „područí“ firmy X za „područí“ firmy Y. „Předložili jsme ministerstvu seriózní návrh na odkup části tuzemského Kapsche s jeho unikátním provozovatelským mýtným know-how. Z nám neznámého důvodu ministerstvo na naši nabídku nijak nereagovalo, jen se odkázalo až na případné rozhodnutí nové vlády,“ upřesňuje Karel Feix.

Myšlence na emancipaci ŘSD při zpoplatňování komunikací se podle kuloárních informací nebrání prakticky žádná parlamentní politická strana. Kdyby existovala vůle, nezabral by samotný proces legislativně-právně více než rok, rok a půl. Stát by tím získal mýtný systém a jeho provozování plně do svých rukou, při vhodném řízení by dokázal dále optimalizovat ekonomiku celého řešení, spoustu činností by mohly synergicky vykonávat další složky ŘSD nebo státu. 

V provozování mýta existují v Evropě či ve světě dva základní přístupy – rakouská cesta spočívající v silném státním provozovateli, který zaměstnává specialisty pro provoz mýta a kompletně si řídí všechny činnosti. Pak zbytek Evropy včetně Česka preferuje zasmluvnění externího specialisty, který kompletně zastřeší všechny mýtné činnosti, ručí za kvalitu výběru a stát jen inkasuje peníze a kontroluje najatého specialistu. To je přístup nejvyhledávanější a vychází do jisté míry z obecné neschopnosti států vykonávat složité činnosti po časový horizont delší, než je jedno volební období.

Pro tuzemské podmínky by se nabízel jakýsi mezistupeň. Ministerstvo dopravy by si koupilo/najalo specializované mýtné projektové manažery a technické specialisty, kteří by pro stát optimalizovali, řídili a soutěžili jednotlivé provozní činnosti. Šlo by například o technického provozovatele (stát nikdy nebude umět vyvíjet mýtné technologické know-how, kterým disponují velcí mýtní hráči), dodavatele bankovních služeb, distribuční síť pro palubní jednotky a uživatelský servis, nebo samotné kontrolní činnosti mýta.