Konferenci odbor uspořádal 24. listopadu ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Jak zdůraznil náměstek pro oblast dopravy a památkové péče Adam Scheinherr, vztahy hlavního města s UNESCO se za poslední roky výrazně zlepšily.

„Na radnici jsme nastupovali v situaci, kdy Praze hrozilo, že bude vyškrtnuta ze seznamu světového dědictví. To se za čtyři roky práce naší koalice podařilo otočit. S UNESCO jsme na rozdíl od našich předchůdců začali intenzivně komunikovat, pozvali jsme do Prahy jejich experty, jednali jsme v Paříži s ředitelem UNESCO. Když se vyskytne problém, raději o něm komunikujeme, namísto strkání hlavy do písku, což se dělo v minulosti. A UNESCO tento přístup oceňuje. Namísto varovných dopisů tak teď do Prahy chodí pochvalné posudky – a my tak máme důvod věřit, že letošní kulaté výročí není poslední,“ uvádí Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a památkové péče.

Na slavnostním zahájení odborné konference předala vedoucí Sekce úmluv na ochranu kulturního dědictví při Společnosti pro kulturní a mimořádné události, UNESCO, a vedoucí sekretariátu Haagské úmluvy z roku 1954 a jejích dvou protokolů (1954 a 1999) na ochranu kulturního dědictví při ozbrojeném konfliktu, paní Anna Sidorenko, zástupcům hlavního města vlajku Modrého štítu. Tuto vlajku předala jako symbolické gesto k oslavám kulatého výročí a poděkování za reakci Prahy na aktuální dění ve světě. Vlajka Modrého štítu je označení, které slouží k preventivní ochraně, zmírňování rizik a pomoci při záchraně kulturního dědictví ohroženého přírodní katastrofou, selháním člověka či ozbrojeným střetnutím.

Na konferenci pořadatelé zmínili tři hlavní témata, rozvoj památkově chráněného města, aktuální problémy péče o kulturní dědictví a možnosti mezinárodní spolupráce. Jednotícím prvkem většiny příspěvků však byla nutnost komunikace – internacionální i interdisciplinární. S dobrými příklady vystoupil náměstek ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví a příspěvkových organizací Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D., když poukázal na významné zlepšení vztahů mezi Centrem světového dědictví a samosprávou hl. m. Prahy, které ocenil také Ing. arch. Jaromír Hainc, PhD. v rámci prezentace velkých pokroků dosažených při harmonizaci chystaného Metropolitního plánu se zájmy památkové péče a připravované Územní studie Pražské památkové rezervace.

V dalším příspěvku představil prof. Michael Kloos principy specializované studie zabývající se dopadem chystaných projektů na památkové hodnoty v zastavované oblasti – tzv. Heritage Impact Assessment (zkr. HIA). O aplikaci studie se v českém prostředí v posledních letech mluví stále častěji, momentálně například v souvislosti s chystaným projektem Vltavské filharmonie.

Druhé výročí, které bylo v rámci konference připomenuto, se týkalo významného dokumentu schváleného v roce 1972, a sice Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. O vzniku této listiny, na jejímž základě vznikl například Seznam světového dědictví, stejně jako o jejím aktuálním postavení ve světě, referovala Ing. arch. Věra Kučová. O četné zkušenosti se podělila také Ing. Lucie Sochorková, která připomněla obtížnou, a přesto úspěšnou koordinaci společné nominace jedenácti lázeňských měst ze sedmi evropských států. Slavná lázeňská města Evropy se stala součástí světového dědictví v roce 2021.

S méně optimistickým příspěvkem vystoupil PhDr. Ivan Rynda, který hovořil o ochraně krajiny a životního prostředí, a to nejen v rámci mezinárodního programu Člověk a biosféra. Již zmíněná Anna Sidorenko seznámila přítomné s programem Heritage for Peace, v jehož rámci se UNESCO snaží ve válkou ohrožených či přímo zasažených zemích minimalizovat ztráty na všech typech kulturního dědictví.

Záměrem odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy bylo nabídnout platformu pro výměnu zkušeností mezi tuzemskými i zahraničními odborníky. I s přihlédnutím k podnětným diskusím navazujícím na tematické bloky se tento účel podařilo beze zbytku naplnit.