Poučit se z bezprecedentní situace nastalé v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 a vytvořit nástroje reakce na podobné systémové hrozby do budoucna. Takový je základní cíl programu EXCELES neboli Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví, spadajícího pod Národní plán obnovy. Masarykova univerzita dosáhne na víc než pětinovou částku z pětimiliardové podpory programu, přičemž víc než 560 milionů korun z tohoto objemu je určeno na vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Peníze z programu EXCELES dále podpoří vznik Národního institutu virologie a bakteriologie, Národního ústavu pro výzkum rakoviny, Národního ústavu pro neurologický výzkum a Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. V každém z těchto nově vznikajících institutů má Masarykova univerzita – spolu s Univerzitou Karlovou jako jediná – svého řešitele, což ji staví do role, kdy bude mít na národní úrovní zásadní vliv a aktivní roli při hledání a vytváření řešení celospolečenských výzev. Ať už půjde o tvorbu nástrojů pro schopnost efektivně reagovat, schopnost generovat data a doporučení pro rozhodování politiků či iniciovat reformy jak v oblasti zdravotnictví, tak v oblasti společensko-vědního výzkumu.

„Pro Masarykovu univerzitu je to obrovská čest a potvrzení toho, že na naší půdě působí špičkoví vědci, jenž se podílejí na excelentních výzkumech, které mají využitelnost ve všech oblastech lidského života. Je to zároveň závazek a velká zodpovědnost podílet se na formování budoucnosti naší společnosti,“ zhodnotil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš výsledky téměř dva roky trvajících úvah a jednání s potenciálními partnerskými špičkovými výzkumnými pracovišti jak z řad vysokých škol, tak ústavů Akademie věd ČR.

„Jednání nebyla jednoduchá, ale podařilo se vyjednat spolupráci s Univerzitou Karlovou i dalšími výzkumnými pracovišti a ujasnit si v rámci jednotlivých projektů role. Vnímám to jako ukázku schopnosti de-fragmentovat výzkumné prostředí v Česku a kolem zásadních témat shromáždit ty nejlepší,“ dodal David Póč z Kanceláře prorektora pro rozvoj, legislativu a informační technologie, který coby ředitel strategického projektu MU 2021+, jasně definujícího vědecko-výzkumnou strategii univerzity, vedl mnohá jednání.

Přirozeně největší pozornost z perspektivy Masarykovy univerzity poutá Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (zkráceně SYRI), jehož vědeckou ředitelkou je Klára Šeďová z Filozofické fakulty. V rámci něj dojde ke vzniku konsorcia Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, jejichž propojení umožní vytváření nového vědění, které bude mít jednak excelentní vědeckou úroveň a jednak bude prakticky využitelné v oblasti fungování veřejné správy a její komunikace s veřejností, zejména v otázkách zdraví, zdravotní péče či životního stylu. Jako takový bude SYRI aktivně a pozitivně ovlivňovat hospodářskou politiku státu, trh práce či přispívat k řešení nárůstu chudoby.

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. Ke zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli svou expertízou např. při rozhodování, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby. SYRI tvoří devět vzájemně provázaných vědních okruhů, z nichž tři budou přímo řídit výzkumníci z Masarykovy univerzity a v dalších budou zastoupeni,“ přiblížila Klára Šeďová.