Politici, představitelé vysokých škol a církví se ve středu 17. listopadu sešli nejprve u Hlávkovy koleje. Ta nese jméno po svém zakladateli, mecenáši Josefu Hlávkovi, který tuto stavbu nechal zbudovat zejména pro nemajetné studenty s výbornými studijními výsledky. Symbolem koleje je student Jan Opletal, který zde pobýval do 11. listopadu 1939. Tehdy podlehl smrtelnému zranění při protinacistické demonstraci během německé okupace. Položením kytice vzpomenul náměstek Lukáš Klučka nejen jeho, ale také následnou nacistickou perzekuci studentů a české inteligence.

Do ruzyňských kasáren, kde se nachází památník RUZYNĚ 1939 – 1941 NEZAPOMENEME, sváželi nacisté pražské studenty, které pochytali a pozatýkali při razii v noci z 16. na 17. listopad 1939. Devět studentů bylo zastřeleno, ostatní byli eskortováni do koncentračních táborů. Celkem jich bylo na 1200.

„Tragický příběh zdejších kasáren však bohužel pokračoval. Teror vůči českému národu se dále stupňoval. Po úderu na mladou inteligenci byl na řadě důstojnický sbor předválečné armády. Tito muži byli popravováni také zde, na Ruzyni,“ prohlásil Klučka.

Během 1. stanného práva zde bylo popraveno 247 osob, včetně 17 generálů a vysokých důstojníků z odbojové organizace Obrana národa. Tato vojenská organizace vznikla již krátce po okupaci v březnu 1939, velitelský sbor tvořili bývalí důstojníci, mužstvo se rekrutovalo zejména z tělovýchovných jednot Orel a Sokol.

„Sedmnáctý listopad je symbolem odporu, na jehož počátku jak v roce 1939, tak v roce 1989 stály mladé generace. Bohužel se na propojení obou událostí pomalu zapomíná. Vždyť před dvaatřiceti lety vyšli studenti nejprve uctít památku svých předchůdců umučených či usmrcených nacisty. Právě jejich odkaz jim dodal odvahu dokráčet až k demokracii,“ vyzdvihl Lukáš Klučka jeden z důvodů, proč bychom na jména obětí neměli nikdy zapomenout.