„Jednou z prvních věcí, která pozorovatele zaujme při pohledu přes ohradník, je, jak vypasením vynikl mikroreliéf pastvin,“ soudí biolog Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Zdánlivě rovné plochy jsou nyní plné různých hřbítků, kopečků a dolíků, které byly dříve utopené ve vysoké trávě.

Původně souvislé travní porosty jsou nyní také „rozbité“ početnými chodníčky a vyleženými místy. Původně kompaktní porosty křovin koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras. To vše jsou prvky oceňované spoustou specializovaných druhů. „Saranče vyhledávají například místa s obnaženou půdou. Koňský trus je zase obývaný řadou zajímavých druhů hmyzu. Přímo v havranické pastvině byl zachycen třeba roupec sršňový. To je dravá moucha, jejíž larvy potřebují k životu právě trus velkých kopytníků,“ vysvětluje Stejskal.

Koně nevypásají celou lokalitu naráz, ale správci je postupně pouštějí na různé její části. Cílem postupné pastvy je, aby byla vypásaná plocha různorodá a na pastvině se nacházely i „klidové plochy“. Při pohledu na pastviny je vidět, že místní tráva koním chutná a na zdejší podmínky se velmi rychle adaptovali. K poměrně rychlému vypasení přispěla i srážkově chudá sezóna letošního roku.

Zatímco v Mašovicích, kde je srážkově bohatší klima i relativně vlhčí stanoviště, je trávy ještě dostatek, v Havraníkách koně první část pastviny vypásli rychleji, než odborníci předpokládali. „Proto v Havraníkách plánujeme nejpozději do nového roku vyčlenit novou část pastviny. Rozšíření obnáší vytyčení lehkého ohradníku uvnitř hlavní ohrady. Tímto krokem zajistíme koním dostatek potravy na zimu a současně odlehčíme stávajícím částem,“ popisuje Stejskal. Očekává také, že si koně v zimě více začnou všímat náletových dřevin a pomohou tak zpomalit zarůstání lokalit.

Kromě usměrnění pastvy čeká správce pastvin v nejbližším období také odstranění suchých borovic v okolí zelené stezky pro pěší a cyklostezky vedoucí z Havraníků podél severního okraje pastviny. „Odstraníme jen stromy s rizikem pádu na stezku, ostatní zůstanou v porostech jako zdroj mrtvého dřeva,“ říká Stejskal. V blízkosti koňských přístřešků správci ohrad také dokončí vrty sloužící jako zdroj vody pro koně.

Na obou pastvinách samozřejmě stále probíhá detailní monitoring vlivu pastvy na brouky, motýly i rostliny. Získané údaje odborníci teprve zpracovávají. Už teď je ale podle Stejskala zřejmé, že pastva koní je pro ošetřované lokality přínosná.