„Terénní monitoring probíhal v zimním období 2016/2017 a to na několika vytipovaných lokalitách jak v Bavorském lese, tak na Šumavě v území národního parku a také chráněné krajinné oblasti. Bylo sebráno 1324 vzorků trusu, jejichž část byla využita pro populačně-genetické analýzy," vysvětluje ve zkratce postup monitoringu Jaroslav Červenka z Národního parku Šumava.

Výsledky tohoto průzkumu přitom byly vyhodnoceny a porovnány s výsledky z prvního projektu z let 2009-2011.

„Výsledky jsou potěšitelné. Velikost populace lehce narostla. Při první projektu byla velikost populace odhadnuta na 556 jedinců, nyní to je 605 zvířat. Dvě třetiny tetřevů žijí v obou národních parcích," informuje Franz Leibl, ředitel Národního parku Bavorský les.

Podle Franze Leibla a také ředitele Národního parku Šumava Pavla Hubeného tyto výsledky ukazují, že tetřevi nacházejí v národních parcích vhodná stanoviště.

„Je to potvrzení toho, že jádrové území s omezeným vstupem na ochranu tetřeva - tedy 40 procent Národního parku Bavorský les - se vyplácí a významně přispívá k ochraně zvířat," říká Franz Leibl.

Omezení vstupu do některých lokalit je z důvodu ochrany tetřeva hlušce nutné také na území Národního parku Šumava. V současnosti se do 13 procent území smí vstupovat pouze po značených stezkách. Těchto 13 procent je však stále rozkouskováno na více než 130 ostrůvků bývalých I. zón.

„Toto rozčlenění území omezuje fakticky vstup asi na 19% plochy našeho národního parku. Největší takto nepřístupnou krajinou je právě oblast s nejvyšší koncentrací tetřeva hlušce při bavorské hranici. Předpokládáme ale, že se toto omezení v dohledné době změní. Pracujeme nyní na novém vymezení klidového území, které by mělo být určitě kompaktnější. O jeho velikosti se teprve bude diskutovat. Záležet bude také na tom, jak dopadne projednávání vlivu zpřístupnění Modrého sloupu Luzenským údolím na populaci tetřeva. Jestli bude možné jej zpřístupnit, určitě si to bude žádat zmírňující opatření, tedy vytýčení náhradního území za Luzenské údolí, které se ponechá v klidovém režimu," vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Určitá omezení v rámci turistického ruchu jsou nutná s ohledem na zlepšování stavu populace tetřeva hlušce. Pokud totiž třeba v zimě turisté tetřeva vyplaší, je pro něj útěk extrémně energeticky náročný. Častější rušení může způsobit i jeho smrt. I rušení při hnízdění a vyvádění potomků je velmi problematické. Pokud jsou tetřeví slepice donuceny opustit hnízdo, může to vést ke smrti mláďat, která mohou prochladnout, nebo je může ulovit nějaká šelma. Kvůli tomu je přísně zakázáno opouštět značené cesty od 15. listopadu až do 15. července.

Správa Národního parku Bavorský les přitom v posledních letech zjišťuje, že se pravidla omezení vstupu u turistů stále více setkávají s porozuměním. „Děkujeme našim návštěvníkům za to, že na tetřevy berou ohled a tím jim dávají šanci na přežití," dodává ředitel Správy NP Bavorský Les. K tomuto poděkování se přidává i Pavel Hubený: „Je potěšitelné, že i v dobách narůstající návštěvnosti je většina návštěvníků ochotna respektovat životní prostor tohoto vzácného ptáka."

Obzvlášť zajímavé je i zjištění, že v jádrových oblastech národních parků bylo možné najít trus zvířat, jejichž DNA byla zaznamenána již během prvního monitoringu.

„Tyto nálezy ukazují, že jednotlivé slepice a kohouti mohou žít nejméně šest a půl roku - a to je velmi vysoký věk," vysvětluje Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava. „Tato zjištění jsou nad průměrem ostatních studií."

Další monitoring populace tetřeva hlušce je plánován za dalších pět let a opět bude přeshraniční s využitím možností genetické analýzy sesbíraných vzorků. Současný projekt také zkoumá genetiku jeřábka lesního a tetřívka obecného. Výsledky by měly být hotovy v příštím roce.