V krajině v blízkosti Rožmberka mají být instalovány tři větrné elektrárny Vestas V162 6,2 MW. Záměr veřejně prezentovala v červnu 2023 společnost Meridian Nová energie, s.r.o. Každou z elektráren tvoří rotor o průměru 162 m ukotvený na tubusu výšky 166 m, takže horní úvrať rotoru dosahuje do výšky téměř 250 m od země. Elektrárny mají být postaveny západně od Rožmberka při okraji katastrálního území Horní Jílovice. Nejbližší z nich má stát u bývalé obce Žumberk ve vzdálenosti necelých 3 km od hradu Rožmberk, další jsou situovány 3,4 km od hradu severně od Žumberského kopce a dále u bývalé obce Hořipná ve vzdálenosti 4 km od hradu.

Hrad Rožmberk nad Vltavou je národní kulturní památkou, jejíž architektonické a historické hodnoty dokládají postupný vývoj významného panského sídla a přilehlého historického města. Hrad byl postaven na důležité obchodní stezce, vedoucí z Čech do bohatého horního Podunají. S původním německým názvem Rosenberg je poprvé zmiňován v roce 1250 za vlády krále Václava I. Patří tak mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů – Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů, tzv. Dolního a Horního hradu, z kterého se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Za života Voka z Rožmberka i jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství.

Od roku 1620 vlastnil hrad a panství rod Buquoyů, který v polovině 19. století přestavěl Dolní hrad na rodové muzeum, horní část upravil na letní šlechtické sídlo (tzv. Nový zámek) s okrasnou zahradou a vyhlídkovým altánem – Glorietem. Na hrad navázaly rozsáhlé parkové úpravy v Gabrielině luhu a na Tomášském vrchu, propojeném s hradem vysokým mostem. Cestní síť spojovala hrad s parkovými úpravami a dalšími místy v okolí, například s poutní kaplí sv. Anny ve Studenci. Výjimečné hodnoty krajiny v okolí Rožmberka a Vyššího Brodu vedly k návrhu krajinné památkové zóny Rožmbersko, která však dosud nebyla prohlášena.

Členitý reliéf v meandrovitém údolí Vltavy nabízí dodnes četné výhledy z vyvýšených míst na panorama historického města s dominantou gotického kostela sv. Mikuláše, korunované siluetou Dolního hradu a doplněné horním areálem s gotickou věží Jakobínkou. Jedinečné hodnoty panoramatu Rožmberka si plně uvědomovali již Buquoyové v průběhu 19. století, když jej bohatě dokumentovali na obrazech i na kolekci fotografií z doby již kolem roku 1860. O přetrvávajícím zájmu a širokém povědomí krajinářských kvalit Rožmberka svědčí také obdobné záběry, které se opakují na historických pohlednicích i na soudobých ikonických záběrech. Právě díky souboru historických památek citlivě situovaných v údolí Vltavy je i dnes Rožmberk nad Vltavou významným turistickým cílem, přičemž turismus je v oblasti nezanedbatelným ekonomickým segmentem i zdrojem pracovních příležitostí.

Kromě jednotlivých památek ve městě a národní kulturní památky Dolního hradu slouží k obhajobě památkových zájmů městská památková zóna Rožmberk a také širší území ochranného pásma kulturní památky, areálu hradu a zámku Rožmberk nad Vltavou. Ochranné pásmo vyhlásil okresní úřad v Českém Krumlově v roce 1997 z důvodu „nedostatečné ochrany výjimečně cenné konfigurace hradu a zámku, jejichž hodnoty urbanistické, architektonické – s ohledem k výlučné pohledové exponovanosti – musí být chápány zároveň nejen v kontextu s historickým urbanismem městského útvaru, ale především ve vysoké kvalitě dochovaného začlenění hradu a zámku v rámci širšího krajinného rámce.“ Při přípravě staveb a záměrů v území jsou mimo jiné stanoveny tyto podmínky: „Kontinuita historických vazeb hradu a zámku se širším okolím, konfigurace terénu a charakteristické pohledy na hrad, jeho silueta a výhled z něj do prostoru ochranného pásma nesmí být narušeny nevhodnými zásahy a to zejména (…) vedením komunikací, nadzemních sítí, zřizováním stožárů apod.“ Dále: „Významné pohledové osy a průhledy na nemovité kulturní památky a jejich skupiny (…) musí být při zvažování realizace nové výstavby zachovány a respektovány.“

Ochranné pásmo bylo vyhlášeno pro možnost ochrany krajinného prostředí hradu a města před necitlivým narušením novými objekty, například nevhodně umístěnou obytnou zástavbou nebo nepřiměřeně rozměrnou technickou infrastrukturou. Západním směrem dosahuje do vzdálenosti 1 km od hradu, na nejbližší pohledový horizont. V roce 1997 existovalo v ČR jen několik málo větrných elektráren o výšce do 40 m, vyhlašovatel proto jen těžko mohl předvídat záměr čtyřnásobné velikosti v blízkosti vymezeného území. Nyní navrhovaná elektrárna vzdálená 3 km od hradu by měla stejný vizuální dopad na známé panorama z příjezdové cesty k hradu, jako by na okraji ochranného pásma v lokalitě Na Skalce vznikla větrná elektrárna o celkové výšce 100 m, s tubusem výšky 70 m a průměrem rotoru 65 m. Takový záměr by byl z hlediska památkové péče považován za nepřípustný, v rozporu s režimem ochranného pásma hradu. Ochranné pásmo se v tomto případě jeví jako formálně neúčinné, přestože by zjevně došlo k faktickému narušení veřejného zájmu na ochranu kulturní hodnoty území.

Při vizualizaci dopadu záměru na charakteristické pohledy na areál hradu ve spojení s historickým městem je zřejmé, že navržené větrné elektrárny by razantně a trvale znehodnotily kulturní hodnoty architektonického a urbanistického souboru. Město vystavěné na březích řeky ve spojení s rozsáhlým areálem hradu dokládá vývoj osídlení v jedinečné návaznosti na přírodní podmínky členitého reliéfu v meandrech řeky Vltavy. Urbanistická struktura historického sídla je dosud dochována bez výrazných rušivých vlivů, výstavba mohutných větrných elektráren v blízkosti města by výrazně poškodila prezentaci jeho památkových hodnot. Pohledová závada by byla o to větší, že se jedná o dynamickou dominantu, která vzhledem k otáčení rotoru upoutává pozornost pozorovatele s mnohem větší intenzitou, než by tomu bylo v případě statické dominanty, např. stožáru vysílače. Vzhledem k převládajícím západním větrům by byly rotory většinu času obráceny celou plochou ve směru k Rožmberku a uplatňovaly by se v plné šíři svých mohutných rozměrů.

V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, které jsou základním koncepčním dokumentem k usměrňování územního rozvoje kraje a ochrany hodnot jeho území, se předmětné území nachází mimo plochy vhodné pro umisťování větrných elektráren. V takovém případě lze zvažovat pouze větrné elektrárny do výše sloupu 24 m, což připravovaný záměr překračuje téměř sedminásobně.

V připravované změně zásad územního rozvoje bude zohledněna nová Územní studie krajiny Jihočeského kraje z roku 2021, která v Krumlovské krajinné oblasti požaduje zajistit ochranu estetických hodnot před znehodnocením či pohledovým narušením, se zajištěním celistvosti hodnot a jejich obrazu v krajině. Mezi významnými kulturními hodnotami krajiny je uváděn hrad v Rožmberku nad Vltavou. Důvodem opatření je ochrana základních hodnot krajinného rázu na regionální úrovni a jedinečnosti krajinné oblasti před vizuálním znehodnocením, ve smyslu Úmluvy Rady Evropy o krajině. Umístěním nevhodných záměrů do těchto míst může dojít ke změně charakteru krajiny, vzniku nežádoucích výškových či pohledových dominant či zásahu do charakteru krajinné scény.

Na základě uvedených argumentů jsme přesvědčeni, že uvažovaná výstavba větrných elektráren by výrazně poškodila ojediněle dochovaný krajinný rámec, do kterého je národní kulturní památka hradu Rožmberk zasazena. Zároveň by došlo k výraznému poškození ikonického, historicky dokumentovaného a i v současnosti zažitého obrazu města s dominantami kostela sv. Mikuláše, Dolního hradu a věže Jakobínka. Hrad s městem, jehož dosavadní urbanistický rozvoj výrazně nepřesáhl linii středověkých hradeb, představuje svým napojením na volnou krajinu dnes již velmi ojedinělou urbanistickou kompozici. V případě Rožmberka jde navíc o kombinaci řady působivých přírodních i architektonických forem, které jsou ve vzájemné interakci vizuálně velmi efektní. Jako odborná organizace památkové péče se záměrem výstavby větrných elektráren v blízkosti Rožmberka nesouhlasíme.