Během vlády knížete Břetislava I. se stal součástí pevnostní linie hradů, chránící zemskou hranici proti nebezpečí z Rakouska a jeho význam byl zanedlouho takový, že z něj roku 1222 vytvořil král Přemysl Otakar I. správní a mocenské centrum takzvané župy Bítovské, spravující rozsáhlé území, které sahalo až k Telči. Právě v tomto období měla na hradě vzniknout také první kamenná stavba – hlavní břitová věž.

Tuto skutečnost mimo jiné potvrdil zjišťovací archeologický průzkum, aktuálně prováděný odbornými pracovníky z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně. Práce započaté roku 2020 byly zahájeny v souvislosti s přípravou projektu statického zajištění a památkové obnovy celé památky. Během nich se podařilo přinést překvapivé informace k nejstarší historii hradu.

Průzkum začal na několika místech hradního areálu prospekcí pomocí georadaru, jejímž prostřednictvím se vyměřila místa několika kopaných sond. Pozornost archeologů se soustředila především na konec skalní ostrožny, kde se rozkládá severozápadní předhradí. Právě zde byly učiněny důležité nálezy, upřesňující starší podobu hradu Bítova. Předběžné výsledky výzkumu naznačují, že severozápadní hradební okruh, obvykle datovaný do 14. nebo 15. století, vznikl už na začátku 13. století, nebo dokonce na sklonku století předcházejícího. Překvapivé zjištění archeologů, dokládající význam památky, potvrzuje také dendrochronologická analýza pozůstatků dřevěných prvků v dolní břitové věži.

Průzkum, upřesňující stavební vývoj hradu Bítova, zakončily v letošním roce dvě kopané sondy. Archeologové je provedli opět v severozápadní části hradního areálu za účelem dosažená základové spáry a úrovně skalního podloží obvodové hradby. Kromě toho, že sondy znovu potvrdily nově zjištěné datování výstavby hradního opevnění, došlo v nich k unikátnímu objevu. Nálezem byla čelní část kostěné střenky nože, doplněná vyřezávaným figurálním reliéfem svaté Kateřiny Alexandrijské s atributy kola a palmové ratolesti.

Figura, držící nástroj svého umučení a symbol mučednické smrti, vyniká vysokou úrovní řemeslného a uměleckého zpracování a odkazuje na výsadní postavení svého majitele ve středověké společnosti. Kostěnou rukojeť nože vytvořili dávní tvůrci pravděpodobně v 2. polovině 13. století nebo v první polovině století následujícího. Poté, co nůž přibližně po sto letech dosloužil, skončil spolu s dalším hradním odpadem u paty hradební zdi.

To, co se středověkým obyvatelům hradu zdálo jako nezajímavé, představuje v naší přítomnosti zcela jedinečný předmět. Z archeologických nálezů z celé Evropy jsou známé desítky podobně zdobených nožů. Na území České republiky však byly prozatím nalezeny pouze čtyři – v Čáslavi, Vysokém Mýtě, na hradě v Obřanech a v zaniklé vsi Mstěnice.

Významný objev a zároveň skvělý doklad středověkého uměleckého řemesla, patřící k nejzajímavějším archeologickým nálezům na jižní Moravě v letošním roce, bude do konce návštěvnické sezóny vystaven ve zpřístupněných prostorách Státního hradu Bítova a doplní tak alespoň na čas neopakovatelně romantické kouzlo starobylého hradu, který určitě stojí za návštěvu. Kostěná rukojeť s reliéfem svaté Kateřiny je zároveň nejlépe viditelným příspěvkem Národního památkového ústavu k Mezinárodnímu dni archeologie, který se každoročně koná vždy třetí sobotu v říjnu.