Vzhledem k rodovému majetku soustředěnému zejména na jihu Čech probíhaly kontakty Karla Schwarzenberga s Národním památkovým ústavem zejména na jihočeském pracovišti. Jeho někdejší ředitel Ing. Aleš Krejčů vzpomínal, že předání zámku Orlík v 90. letech probíhalo korektně a přátelsky. Podobně se řešila otázka hradu Zvíkova, který nakonec zůstal v majetku státu, respektive ve správě NPÚ. Stejně korektně probíhala později jednání o předání schwarzenberské hrobky v Domaníně do správy Nadačního fondu Schwarzenberské hrobky.
S Národním památkovým ústavem udržoval Karel Schwarzenberg i jiné pracovní nebo přátelské vztahy a podporoval jeho aktivity. V roce 2008 například spolupracoval na konferenci NPÚ s názvem Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. O rok později organizoval osobně v úzké spolupráci s NPÚ jako ministr zahraničí v době předsednictví České republiky v EU neformální zasedání ministrů zahraničních věcí EU na zámku Hluboká nad Vltavou. Se zájmem se v roce 2011 účastnil slavnostního otevření Hradního muzea v Českém Krumlově, na Hluboké pokřtil knihu Poslední ráj Adolfa Schwarzenberga. Společně se zástupci NPÚ se účastnil zádušních mší ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně a býval pravidelným čestným hostem zasedání Historického spolku Schwarzenberg na zámku v Třeboni. Vždy s plným zájmem a o pro něj příznačnou noblesou a smyslem pro humor. Tak si ho budou pracovníci NPÚ vždy připomínat.
Hrady a zámky, jejichž historie je spojena se schwarzenberským rodem, uctí památku pana Karla Schwarzenberga svěšením vlajky na půl žerdi.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva