„Cévní mozková příhoda neboli, jak se říká, mrtvice je způsobena buď (v 80 až 85 procentech případů) nedokrevností při tepenném uzávěru, nebo (v 15 až 20 procentech případů) krvácením do mozku, mozkových plen, mozkových komor nebo více oddílů lebeční dutiny. V České republice dochází každý rok k přibližně 400 příhod na 100 000 obyvatel a jde o třetí nejčastější příčinu smrti a o první nejčastější příčinu dlouhodobé invalidity,“ konstatuje Kalina.

Možnosti léčby

V léčbě cévní mozkové příhody se podle Kaliny uplatňuje řada sofistikovaných a v ČR postupně stále lépe dostupných metod. „Krevní sraženinu můžeme rozpustit nebo ji odstranit mechanicky endovaskulární cestou, tedy skrz cévy bez otevřené operace,“ říká. „Chorobné zúžení mozkové či přívodné tepny lze vyřešit angioplastikou nebo stentem, to znamená, že cévu pomocí speciálních pomůcek zprůchodníme, vyztužíme ap. Zdroje krvácení do mozku nebo mozkových plen můžeme ošetřit například vyplněním tepenných výdutí speciálními spirálkami (tzv. coiling) nebo ucpáním přívodné tepny a je také možné využít gama nože. Kromě farmakoterapeutických a endovaskulárních metod se v léčbě cévní mozkové příhody uplatňuje i řada neurochirurgických technik, tj. různé druhy operačních zákroků, jako je například operační odstranění mozkového krvácení, vyřazení tepenné výdutě (clipping), zevní komorová drenáž (v řadě urgentních situací), operace zúžení přívodných mozkových tepen, umělé vytvoření spojky mezi podkožní a nitrolební tepnou a další výkony.“

Kde hledat pomoc

Kalina upozorňuje na to, že vývoj diagnostických i léčebných metod je velmi rychlý a současným celosvětovým trendem je jejich soustředění do specializovaných center. Výhodou těchto center je velký počet nemocných, jimž mohou nabídnout jednak moderní infrastrukturu (CT, MRI, angiolinky, kvalitní neurointenzivistické zázemí), jednak trvale připravený tým vysoce erudovaných neurologů, neurochirurgů, neuroradiologů a cévních chirurgů. Pokud jde o cévní mozkovou příhodu, Kalina je přesvědčen o tom, že přímá cesta na specializované pracoviště je pro pacienta tou nejlepší volbou. Léčba totiž musí být zahájena co nejdříve, během nejvýše čtyř a půl hodiny po vzniku příhody, jinak jsou změny v mozku již nevratné.

„V ČR je situace taková, že moderní intravenózní trombolytická léčba je poskytována přibližně 5 procentům nemocných s mrtvicí, přičemž cílový stav by mohl být kolem 20 procent! Endovaskulární výkony řešící akutní tepenné uzávěry jsou sice stále více dostupné, v současnosti se jich v celé ČR provádí více než 800 ročně, ale i v tomto případě platí, že by při ideálním nastavení zdravotní péče bylo k endovaskulární léčbě indikováno podstatně více nemocných. Velkým problémem je právě dodržení tzv. časového okna, tedy doby mezi vznikem příznaků a vlastním zákrokem vedoucím k obnovení průtoku krve. V tomto kontextu bych rád zdůraznil, jak velmi důležité je včasné rozpoznání příznaků cévní mozkové příhody pacientem nebo jeho okolím,“ říká Kalina.

Právě kvůli nutnosti rychlého zásahu a dodržení časového limitu je péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou v ČR organizována tak, aby se nemocní co nejdříve dostali do specializovaného cerebrovaskulárního centra, které splňuje přísné podmínky dané věstníkem Ministerstva zdravotnictví. Jedním z nich je i Nemocnice Na Homolce. Dalšími centry v Praze a Středočeském kraji jsou Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

Co dělat při podezření na cévní mozkovou příhodu

Typické příznaky: náhlý vznik poruchy hybnosti a/nebo citlivosti na polovině těla, porucha řeči, náhlý vznik závrati a nevolnosti, náhlá krutá bolest hlavy, jakou nemocný dosud nikdy neměl.

Uvedené příznaky mohou být i přechodné na dobu několika minut – v tomto případě je také nutno postupovat stejně jako u trvalé poruchy.

Základním opatřením ze strany pacienta nebo jeho okolí je okamžitě volat na dispečink záchranné služby.

Komerční tisková zpráva