Právě díky názorné infografice lze snadno sledovat vývoj v jednotlivých oblastech a získat rychlý obrázek o rozvoji konceptu Smart City v Praze během pěti let.  Projekty Smart Prague pomáhají vhodně reagovat na výzvy spojené s klimatickou změnou, s přechodem na nové trendy v mobilitě, stále se zvyšujícími nároky na kvalitu bydlení a života v metropoli nebo řeší hospodárnost městských budov a provozů. Aktuálně je v různých fázích realizace bezmála třicítka projektů a zahájená spolupráce na mezinárodních projektech.

Mobilita budoucnosti

Počet elektromobilů na území Prahy postupně rostl a ke konci roku 2021 jich bylo 7 191. Rostl však i počet všech vozidel registrovaných na území hlavního města. V této souvislosti to znamená, že vozidla v Praze stále přibývají a jsou čím dál starší (jejich stáří od roku 2019 stoupá), přestože přibývají nová vozidla s nízkými emisemi.

Pokud jde o dobíjecí infrastrukturu, stále převládá počet rychlých dobíjecích bodů, které jsou stavěny především pro tranzit. Srovnáme-li však pomalé a rychlé dobíjení můžeme konstatovat, že významněji rostlo pomalé dobíjení. Rozdíl v počtu dobíjení u obou druhů stanic je však oproti minulým letům nízký.

Data od poskytovatelů sdílené mobility ukázala nárůst počtu sdílených vozidel. Nicméně trend nárůstu se zpomalil a může se tak jednat o postupné nasycování poptávky. Z dat je dále patrné, že více než třetinu sdílených vozidel tvořila elektrovozidla nebo hybridy, což potvrdilo, že v popředí zájmu jsou nová a nízkoemisní vozidla. Jedním ze sledovaných ukazatelů byly i elektrobusy. Jejich celkový počet výrazně vzrostl, avšak vzhledem k poklesu poptávky soukromých zadavatelů došlo ke snížení počtu kilometrů, které najely. Počet autobusů a jejich nájezd mimo území Prahy se dále zvyšuje.

Mobilita jako služba (MaaS), v Praze je jejím pilířem mobilní aplikace PID Lítačka, do které se registruje stále více lidí. Naproti tomu, počet uživatelů samotné „plastové“ karty je již na svém vrcholu. Využívanost městské aplikace pro přepravu po městě byla patrná i v dalších ukazatelích, např. výrazně, téměř o třetinu, narostl počet vyhledání spojů, zdvojnásobil se počet nákupů jízdenek, což potvrdilo trend, že lidé se odklánějí od klasických papírových lístků a preferují ty digitální.

Bezodpadové město

Priorita patří třídění komunálního odpadu a jeho využití. V průběhu roku 2021 bylo na území města celkem 6 105 stanovišť tříděného odpadu. V přepočtu na počet obyvatel metropole k 31. 12. 2021 sloužilo jedno sběrné místo 369 obyvatelům. Každý obyvatel hlavního města vytřídil v přepočtu 48,5 kg papíru, skla, plastů a nápojových kartonů dohromady. Z celkového množství 446 tis. tun odpadu vznikajícího v pražských domácnostech, je stále nejvíce zastoupen směsný odpad tvořící přibližně 58,4 %.

V roce 2021 bylo v zařízení na energetické využití odpadu zpracováno celkem 228 tis. tun odpadu odevzdaného občany do nádob na směsný komunální odpad, tedy 87,5 % tohoto odpadu. Podíl materiálového využívání veškerých odpadů produkovaných městem dosáhl celkem 29 %. Jeho množství vzrostlo z 125,5 tis. tun na 127,9 tis. tun. Velkoobjemového odpadu bylo na sběrných dvorech vybráno 39 805 t, což je v přepočtu 31 kg na jednoho obyvatele.

I v loňském roce bylo možné odložit do 3 stálých sběrných dvorů předměty typu nábytek, knihy či sportovní vybavení, tedy předměty, které by mohly být znovu využity pro potřebné obyvatele Prahy. V rámci předcházení vzniku odpadů byly také pořádány akce SWAP, kde v rámci jedné z nich byla za 7 hodin vybrána cca 1 tuna věcí a 80 % z celkového přineseného množství bylo rozebráno v průběhu akce, o zbylých 20 % se postaraly zapojené organizace.

Přeměna kalů z odpadních vod na suroviny a množství vyrobené energie stála též v popředí zájmu. V roce 2021 došlo ke snížení množství hygienizovaného odvodněného kalu, a to především z důvodu omezení turistického ruchu, uzavření nebo omezení provozu hotelů, restaurací, obchodů a provozoven služeb a další. Lze vysledovat trend, ve kterém řada podniků, kde je to vzhledem k povaze zaměstnání možné, přechází na kombinaci zaměstnání v kanceláři s prací z domova už napořád. To již v tomto roce snížilo spotřebu pitné vody v Praze a bude tomu tak zřejmě i v budoucnu.

Chytré budovy a energie

Zaznamenaná hodnota vypovídá o energeticky zastaralém stavebním fondu v majetku MHMP, avšak postupně dochází k výměnám zdrojů energie, k rekonstrukci obálky budov a také k aktualizaci průkazu energetické náročnosti budov (PENB). Z tohoto důvodu má a bude mít indikátor zlepšující se trend.

V roce 2021 počet chytrých měřidel u Pražské plynárenské, a. s. zaznamenal nárůst týkající se kategorie Střední odběr, zejména však kategorie Maloodběr, kde došlo k realizaci několika projektů. Celkový počet měřidel u Pražské plynárenské, a. s. zaznamenal pokles týkající se především odběratelů z kategorie Domácnost, nejčastěji se jednalo o odběratele, kteří zrušili plynové sporáky a jiný plynový spotřebič doma nemají.

Podíl vodoměrů s dálkovým odečtem stavu se každoročně zvyšuje. Vloni byl celkový počet vodoměrů s dálkovým odečtem 12 562 ks, což je o 17,4 % více než v předchozím roce. Pražské vodovody a kanalizace dodaly do vodovodní sítě 90 458 tis. kubíků vody, což je srovnatelná spotřeba s předchozím rokem.

Mezi další indikátor, který se sleduje, patří inteligentní osvětlení. Instalovalo se 491 nových chytrých lamp a v řadě pražských parků se testuje dynamicky řízené veřejné osvětlení.

Atraktivní turismus

Za rok 2020 poklesl počet návštěvníků vlivem pandemie COVID-19 o 73 % a do Prahy zavítalo přibližně o 5,8 mil. méně turistů. V roce 2021 je už viditelné drobné navýšení počtu návštěvníků, a to o 8 %. Doba přenocování v Praze se dle Českého statistického úřadu dlouhodobě pohybuje kolem 2,3 nocí. Počet přenocování v loňském roce mírně meziročně vzrostl zhruba o 7,2 %, průměrná doba přenocování zůstává 2,2 noci. I přes nepříznivou situaci v roce 2020 se počet pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních zvýšil o 3,6 % a kapacita lůžek se navýšila o 7,5 %. V roce 2021 se celkový počet pokojů snížil, a to o 3,7 %, celkový počet lůžek pak o 8,4 % a byl opět znatelný mírný pokles vytíženosti pokojů vzhledem k celosvětovému omezení cestování v důsledku pandemie COVID-19.

Předpokládá se, že cestovní ruch se bude v budoucnu vracet do normálu, a proto je potřeba ho dále koordinovaně rozvíjet s využitím inovativních technologií, a to jak na základě spolehlivých dat o pohybu, tak na preferencích návštěvníků. I proto vznikla karta Prague Visitor Pass (PVP), nová víceúčelová pražská turistická karta, s níž bude hlavní město Praha nabízet turistům komplexní služby na svém území. PVP je propojena i se službami městské hromadné dopravy za využití multikanálového odbavovacího systému a je k dostání jak ve fyzické podobě, tak samozřejmě i jako mobilní aplikaci.

Lidé a městské prostředí

Interakci lidí s městským prostředí podporují i městské mobilní aplikace. Praha jich má několik. V roce 2021 došlo k nárůstu uživatelů aplikace Moje Praha. Počet uživatelů vzrostl i aplikaci Změňte.to, nicméně vlivem období lockdownu došlo ke snížení počtu podaných podnětů. Od roku 2020, kdy probíhal pilotní provoz Portálu Pražana, se počet agend výrazně navýšil, díky čemuž došlo také ke zvýšení počtu uživatelů a vyřízených žádostí. Stejný trend je očekáván i nadále, neboť se předpokládá implementace dalších agend. Průměrný počet denních uživatelů digitalizovaných služeb v průběhu měsíce v roce 2021 dosáhl hodnoty více než 35 000.

Jednou ze složek budování chytrého města je implementace tzv. chytrých prvků (např. senzory, systémy nebo „vylepšené“ stávající prvky). Tyto prvky pak pomáhají buď lidem v rámci městského prostředí k vyšší bezpečnosti, informacím nebo novým datům, které jsou následně podkladem pro další rozvoj a efektivní řízení města. V uplynulém roce Praha zaznamenala nárůst těchto prvků, a stala se tak o kus chytřejší. Stále více zelených ploch je řízeno chytrým řešením. Jedná se převážně o závlahové systémy pečující o zeleň dle skutečných potřeb. Jejich počet meziročně vzrostl o necelých 60 %. Mezi výrazné změny patří zařazení sčítačů chodců a cyklistů do běžného provozu. Data z těchto senzorů pomáhají městu sledovat trendy jednotlivých dopravních módů v různých lokalitách ve městě. Datová základna aktivní mobility je zároveň součástí Plánu udržitelné mobility hl. m. Prahy. V roce 2020 bylo do pilotního provozu zařazeno 169 dopravních značek opatřených IoT technologií, která poskytne nové informace (GPS pozice, pozice vůči geomagnetickému poli Země, změna polohy od výchozího stavu apod.) u již používaných či instalovaných dopravních značek. Technologie pomůže s detekcí změny stavu značky, které budou rychle řešeny a pomohou tak eliminovat případný negativní dopad na bezpečnost silničního provozu ve městě.

Nejvýraznější nárůst byl v uplynulém roce zaznamenán u chytrého osvětlení. Počet se zvýšil o 89 % instalací 493 lamp. Slovy čísel měla v roce 2021 Praha 1 042 chytrých lamp (nárůst o 89,8 %), 19 městských zelených ploch s chytrým řešením (nárůst o 58,3 %), 142 veřejných wi-fi hotspotů (pokles o 15 %); 539 chytrých odpadkových košů (nárůst o 5,7 %), 5 chytrých laviček (pokles o 54,6 %), 62 senzorů či stanic měřicích stav životního prostředí ve veřejném prostoru (pokles o 10,2 %).

Datová platforma Golemio

Řešení jednotlivých klíčových oblastí v rámci Koncepce Smart Prague nejsou osamocená. Jde o celý rozsáhlý systém provázaný s pražskou datovou platformou Golemio, která umožňuje vyhodnocovat a interpretovat získaná data občanům i firmám. Datová platforma spravuje a vyhodnocuje městská data jako celek a poskytuje tak představitelům města i jeho obyvatelům utříděný přehled o jeho chodu, a to s využitím přehledných vizualizací. Patří sem i otevírání dat na MHMP.

Prostřednictvím webové aplikace Golemio BI je uživatelům poskytován přístup k datovým výstupům, primárně k dashboardům, tedy de facto k jednoduchým aplikacím poskytujícím pohled na analyzovaná data v číselné či grafické podobě, ale také k mapovým aplikacím zobrazujícím vybraná data a k exportním modulům pro následnou analýzu dat. V roce 2021 se počet zveřejněných dashboardů blížil 130.

Elektronická verze je ke stažení ZDE.