Kromě akutní pomoci lidem prchajícím před válkou na Ukrajině je podle ombudsmana zásadní od začátku předcházet porušování práv všech zasažených konfliktem. Varuje jak před možným vykořisťováním příchozích, tak před „samozvanými sankcemi“ jednotlivců vůči občanům Ruska žijícím u nás, jako může být omezení přístupu ke službám nebo nerovné zacházení v práci.

„Za poslední týden jsme u nás svědky opravdu nebývalé a obdivuhodné pomoci lidem v nouzi. Ochrana příchozích ale nesmí skončit udělením víza a poskytnutím ubytování. Jak vidíme, přicházejí především ženy a děti, tedy velmi zranitelné skupiny. Často přišli bez prostředků, neumějí jazyk, nemají tu žádné kontakty. To je velmi nebezpečná kombinace – takoví lidé se snadno mohou stát obětí vykořisťování nebo dokonce obchodu s lidmi,“ upozorňuje ombudsman. Ukrajinským příchozím chce proto jednoduchou formou předávat informace o zaměstnávání v Česku s upozorněním, že se lidé mohou obracet i na jeho kancelář.

Podle právničky Kanceláře veřejného ochránce práv Lindy Janků poskytuje příchozím základní ochranu už samotná registrace na oficiálních hotspotech v krajských městech. Lidé díky ní budou mít jistotu, že mají správně vyřízenou veškerou administrativu pro další pobyt v Česku. Po získání dlouhodobého víza se mohou obrátit také na Úřad práce a požádat o zprostředkování zaměstnání: „Rozhodně bych doporučila, aby práci hledali takto oficiální cestou přes Úřady práce nebo s pomocí zavedených neziskových organizací a vyhnuli se shánění výdělku přes neprověřené agentury nebo dokonce náhodné známé. Pokud už práci najdou vlastními silami, měli by vždy vyžadovat písemnou smlouvu a ověřit si, co přesně podepisují,“ vysvětluje Janků.

Ombudsman také v souvislosti s růstem cen energií i pohonných hmot zároveň připomíná, že vláda má povinnosti i vůči vlastním občanům, pokud jde o jejich právo na život v důstojných podmínkách

Veřejný ochránce práv už dostal také podnět týkající se možného nerovného zacházení s občany Ruské federace. Podobné rozlišování mezi lidmi na základě jejich národnosti považuje ombudsman za nepřijatelné: „Jakkoliv chápu pocity a nálady občanů vyvolané agresivní válkou a utrpením nevinných lidí, snažme se vyvarovat vršení individuálních křivd na těch, kteří nenesou odpovědnost za kroky představitelů svého státu. Nikdo nesmí být diskriminován z důvodů své příslušnosti k národu nebo etnické menšině, pro své pohlaví, světový názor nebo náboženské přesvědčení. Takovýmto diskriminačním chováním bychom jen dále přispívali právě k utrpení nevinných lidí, kterému chceme za každou cenu zabránit,“ varuje Stanislav Křeček.

Český antidiskriminační zákon za diskriminaci označuje rozdílné zacházení s lidmi na základě přesně vyjmenovaných zakázaných důvodů. Mezi ně patří například etnický původ, věk, pohlaví, náboženské vyznání, sexuální orientace či zdravotní postižení - a také národnost. Zákon zároveň definuje oblasti, kde je diskriminace zakázaná, jako je zaměstnávání, zdravotní péče, zboží a služby, bydlení, vzdělávání.

Diskriminaci zapovídají i jiné normy. Podle zákoníku práce je například v zaměstnání zakázaná také diskriminace z důvodu politického smýšlení. Nenávistné projevy (tzv. „hate speech“) směřované proti příslušníkům národnostních menšin zase mohou být postihované mimo jiného jako přestupek proti občanskému soužití.

Ani svoboda slova tedy neplatí absolutně, ale má své zákonné limity. Omezení nepřijatelných vyjádření ovšem podle ombudsmana nesmí přerůst v cenzuru. „Opatření přijímaná z pochopitelných důvodů proti šiřitelům nepravdivých prohlášení a tvrzení, která zatěžují veřejný prostor, se nesmí stát nástrojem pro cenzuru odlišných, byť právě nepopulárních názorů,“ uzavírá ombudsman.