Pokud totiž z jakéhokoli důvodu nestihnout zaplatit všechny povinné daně a odvody tak, aby byly nejpozději poslední kalendářní den čtvrtletí připsány na příslušné bankovní účty, nesplní jednu z podmínek pro získání příspěvku. Aktuální kalendářní čtvrtletí končí v pondělí 30. září a zaměstnavatelé by si měli pohlídat, že všechny povinné odvody do tohoto dne s jistotou uhradí.

Zaměstnavatelé, kteří s krajskou pobočkou Úřadu  práce ČR (dále také „úřad práce“) uzavřou dohodu o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, mohou každého čtvrt roku žádat o příspěvek na částečnou úhradu vynaložených platů, mezd a dalších nákladů spojených se zaměstnáváním lidí s postižením. Příspěvek pokryje 75 % skutečně vynaložených prostředků, na osobu obdrží zaměstnavatel maximálně  12 000 Kč. O příspěvek žádá zaměstnavatel  zpětně za právě uplynulé čtvrtletí a jednou z podmínek jeho přiznání je prokázání bezdlužnosti k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí.

Stává se, že i zaměstnavatelé, kteří řadu let zaměstnávají lidi s postižením, vždy plnili své povinnosti a  úřad práce jim příspěvek  pravidelně poskytoval, z neočekávaných a vážných důvodů jedno čtvrtletí nezaplatili povinné odvody včas. K těmto případům dochází nejčastěji na konci roku v důsledku několika nepracovních dnů spojených s vánočními svátky. Veškeré uhrazené platby sice odeslané včas nebyly připsány 31. 12., ale až nejbližší  pracovní den, tj. 2. 1. Z pohledu zákona však zaměstnavatelé nesplnili podmínku bezdlužnosti k poslednímu dni čtvrtletí. Stejné riziko představuje každý konec čtvrtletí.

Situaci v některých případech lze napravit a podmínku bezdlužnosti splnit. Pokud nedoplatek nepřesahuje 10 000 Kč, má ještě zaměstnavatel možnost „dlužnou“ částku uhradit do 15 dnů od konce kalendářního čtvrtletí, případně do 5 pracovních dnů od dne, kdy se od úřadu práce o nedoplatcích dozvěděl. Jestliže je ale nedoplatek vyšší než 10 000 Kč, i kdyby ho zaměstnavatel uhradil v dodatečném termínu, podmínku bezdlužnosti nesplnil.  Jedinou nepatrnou naději poskytuje  žádost o odstranění tvrdosti zákona, o které rozhoduje ministerstvo  práce a sociálních věcí. Zákon o zaměstnanosti  spojuje prominutí podmínky bezdlužnosti s výjimečností případu zvláštního zřetele hodného a na vyhovění žádosti nestanoví právní nárok. Ze zkušeností ombudsmanky vyplývá, že ministerstvo posuzuje odůvodnění zaměstnavatelů, proč podmínku bezdlužnosti nesplnili, velice přísně a  žádostem spíše nevyhoví.

„Přísnost v daňových věcech je namístě a chápu argument ministerstva, že zaměstnavatelé své povinnosti musí znát a plnit. Dovedu si ale představit, že by některá odůvodnění zaměstnavatelů mohla být uznána, zejména s přihlédnutím k tomu, že nejde o dlužníky, protože všechny platby byly včas odvedeny, jen byly na účty připsány třeba jen o den později,“ domnívá se ombudsmanka. Za dané situace doporučuje  zaměstnavatelům, kteří o příspěvek úřad práce chtějí žádat: „Dejte si pozor na blížící se konec čtvrtletí a odveďte všechny platby včas, jinak příspěvek nemusíte dostat.“

Zaměstnavatelé poskytující zaměstnání lidem s postižením přitom obvykle nepatří k velkým společnostem s vysokým ziskem, takže v důsledku drobné chyby se mohou dostat do složité finanční situace hrozící platební neschopností, což nakonec dopadne  i na zaměstnávání lidí s postižením.

Ombudsmance jsou známy případy, kdy zaměstnavatel například platby odvedl včas, ale jeho účetní je poslala na nesprávné  účty. Jinému zaměstnavateli  na konci čtvrtletí onemocněl účetní, a i když si okamžitě najal externího, při předávání účetní agendy došlo k dvoudenní prodlevě v platbě. Ani takovéto důvody nebývají ministerstvem uznány jako výjimečné případy hodné zvláštního zřetele. Odvody byly navíc vždy uhrazeny, takže nevznikl žádný dluh, přesto zaměstnavatelé potřebný příspěvek nedostali.