Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit množství pracovníků v režimu hromadného propouštění, stoupl meziročně o 1 firmu, meziměsíčně pak o 2 klesl. Podniky plánují propustit o 301 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 122 lidí méně než v předchozím měsíci.

Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v únoru hromadné propouštění, mají své provozovny v Královehradeckém, Libereckém, Moravskoslezském, Pardubickém a Středočeském kraji. Dále v Praze, jižních Čechách, na jihu Moravy, Karlovarsku, Olomoucku a v Plzeňském kraji. Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje ve Středních Čechách (65), na Liberecku (53) a v Královehradeckém kraji (43). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Liberec, kde přijde o práci 53 lidí, a také Hradec Králové. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 43 výpovědí.

Firmy se chystají propouštět především ve strojírenství, v kovovýrobě, logistice, v oblasti vědy a techniky nebo v bankovnictví. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména vědeckotechnických pracovníků, montážních dělníků, zámečníků, svářečů, brusičů, skladníků, konstruktérů, technologů, opravářů důlních strojů či bankovních úředníků.

„Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé zvýšení efektivnosti, pokles objemu zakázek, organizační změny či ukončení činnosti a výroby,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Zaměstnavatelé avizují výplatu odstupného podle zákoníku práce a podle délky odpracované doby. V případě organizačních změn jsou pak připraveni nabídnout propouštěným zaměstnancům nově vzniklé pozice.“

O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.

Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi.

Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci února 2016 podpořil úřad touto cestou celkem 48 805 uchazečů a zájemců o zaměstnání.

Společensky účelná pracovní místa

K 28. 2. 2015 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 27 303 lidí, o rok později to bylo 26 749 uchazečů. Celkem 79 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, ostraze, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, sanitáře, prodavače, čerpadláře, výrobní a montážní dělníky, řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 3 057 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě či administrativě, dále se jednalo např. o kováře, kynology, architekty, zedníky, truhláře, instalatéry, tesaře nebo podlaháře.

Veřejně prospěšné práce

Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci února 2016 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 14 838 lidí, o rok dříve jich bylo 14 587. Nejvíce nezaměstnaných - 2 949 - našlo v únoru krátkodobou práci v Ústeckém kraji. Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.

VPP zaměstnavatelé využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Cílem tohoto nástroje APZ je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům a klientům se základním vzděláním, aby si osvojili nebo oživili pracovní návyky, a tím pádem zvýšili své šance na získání zaměstnání na volném trhu práce. Smyslem veřejně prospěšných prací je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může Úřad práce ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně. V případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, popř. musí jít o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení.

Poradenství a rekvalifikace

Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. 

K 28. 2. 2015 se rekvalifikací účastnilo 1 636 lidí, o rok později pak celkem 2 314 uchazečů o zaměstnání. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, o svářečské kurzy, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety. Z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a kurzy u zaměstnavatelů.