Akci odstartuje vášnivá debata u kulatého stolu, kam se kromě zástupců praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost posadí zástupce vedení ministerstva zdravotnictví a ředitelé VZP a Svazu zdravotních pojišťoven. Cílem diskuze je shodnout se na podobě praktického lékařství v nejbližších 15ti letech. „Problémy primární péče připomínají zauzlovanou šňůru, kterou je třeba začít rozplétat ze správného konce. To, co na kulatém stolu zazní, by se mělo stát podkladem pro pracovní skupinu pro změny v primární péči při ministerstvu zdravotnictví, která začala fungovat v únoru tohoto roku a má připravit změny ve financování primární péče, posílit její roli a rozšíření kompetencí praktických lékařů. Oceňujeme, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyslyšel naše volání a zabývá se vážně problémy primární péče a jejím postavením v českém zdravotnictví.,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Na kulatý stůl plynule naváží desítky přednášek.

Psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc. upozorní na léčebný efekt smíchu. „Desetiminutový hurónský smích vyvolá dvouhodinový protibolestivý efekt, povzbudí zažívání, aktivuje krevní oběh, působí jako prevence infarktu, podporuje imunitu. Lékař, který umí zvládnout humor, má v rukou mocný nástroj, který mu pomůže s léčbou. Kromě toho smysl pro humor lékaře v očích pacienta zlidšťuje a usnadňuje komunikaci, jež je podstatnou a, bohužel, podceňovanou součástí každé terapie,“ prozrazuje část přednášky psychiatr. Čeští lékaři si podle něj dosud zakládají více na svém umění léčit než na vřelosti. „Přitom právě to druhé pacienti nejvíce vnímají a oceňují, zájem okolí člověka pozvedá a pomáhá v uzdravení,“ doplňuje MUDr. Honzák. Ve druhé části své přednášky se zaměří na rozeznání psychopatů v ordinaci lékařů a nastíní, jak s takovými lidmi jednat.

Další z aktuálních témat – Role praktického lékaře v péči o pacienty s demencí – otevře uznávaná gerontoložka doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. „Lidí s různými formami demence přibývá a praktičtí lékaři jsou první, kteří mohou odhalit počínající příznaky choroby u svých pacientů,“ říká doc. Holmerová. „Přibližně třetina lidí se tuto diagnózu dozví se zpožděním. Někdy má okolí i lékař tendence u mladších seniorů přisuzovat občasnou zmatenost stresu, u starších zase věku. Existuje řada testů, jak počínající demenci odhalit. Tím nejjednodušším je nechat nakreslit pacienta hodiny a zakreslit konkrétní čas. Tak lze odhalit kognitivní poruchu, například počínající Alzheimerovu nemoc,“ říká doc. Holmerová. V rámci této přednášky se účastníci dozvědí, co je a není demence, a jaké příznaky by neměli u svých pacientů podceňovat. „Praktický lékař by měl částečně řešit i sociální aspekty, poradit příbuzným, co dál. Měl by také vědět, kam se obrátit pro radu – například do specializované ordinace či poradny, kontaktního místa České alzheimerovské společnosti,“ dodává doc. Holmerová. Demence se většinou projevuje u starších lidí a těch neustále přibývá. Odhady hovoří o 10 % populace starších 80ti let do poloviny tohoto století.

V části věnované kazuistikám, tedy konkrétním příkladům z praxe, čeká lékaře dokonce herecké vystoupení. Ke své kazuistice s názvem Je nějak divnej ... si je objednala MUDr. Leonora Gregorová. „My lékaři, obzvláště pak pediatři, máme pocit, že musíme své malé pacienty léčit za každou cenu a odhalovat příčiny obtíží. A pořád se trápíme, když se nám pacient nezdá v normě. Někdy je nutné se zamyslet i nad tím, zda naše pomoc život pacienta zlepší anebo jestli je lépe ho nechat žít tak, jak je, šťastně a spokojeně. Mně moc pomohl v mém trápení Oskar – hlavní hrdina novely Erica Schmitta Oskar a růžová paní, který svému lékaři uštědřil lekci pokory. O tento zážitek se podělím s kolegy s pomocí Vladimíra Hausera herce Divadla Husa na provázku,“ říká lékařka.

Kongres primární péče končí v sobotu odpoledne. Více informací ZDE.