Soutěž je určena pro studenty 3. a 4. ročníků hotelových škol a gastronomických učilišť, kde se vyučuje podle principů vzdělávacího programu Kulinářské umění. Do něj je v celé ČR zapojeno už 59 škol, 359 učitelů a 4122 žáků.

Zhruba desetinu z nich tvoří děvčata, dívky jsou i mezi postupujícími do finále KU Young Chef 2019. Kateřina Hubáčková z SŠP hotelové a zdravotnické Uherské Hradiště postoupila z 1. místa v 1. nominačním týdnu, Nikola Bálková z SOŠ a SOU Praha - Čakovice se do finále propracovala z 2. místa 3. nominačního týdne.

Zakladatel programu, šéfkuchař Jiří Roith, jej charakterizuje jako první vzdělávací program pro gastronomii, který nevyučuje receptury, ale zaměřuje se na teoretický a praktický trénink gastronomických kulinářských technik.

„Těch technik je celkem 70, používají se ve všech světových kuchyních a vyučují se na všech gastronomických školách,“ říká Jiří Roith, který sám absolvoval prestižní The International Culinary School at the Art Institute v kanadském Vancouveru.

Těstoviny? Když domácí, tak domácí. Foto kuyoungchef.cz

„Kdo dobře zvládne techniku dušení, může pak stejně dobře připravit guláš, jako boeuf bourguignon,“ vysvětluje Roith.

Organizátoři chtějí každý rok vytvářet „letní veletrh“ gastronomického talentu a perspektivních zaměstnavatelů. Letošním 26 soutěžícím předává své zkušenosti 30 šéfkuchařů, kteří jsou připraveni je po ukončení školy rovnou zaměstnat.

Jedním z těch, kdo v rámci soutěže KU Young Chef předávají talentovaným mladým kuchařům a kuchařkám své zkušenosti, je i prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR Miroslav Kubec. Toto profesní sdružení se spolu s dalšími více než dvaceti cechy a řemeslnými společenstvy zapojilo do projektu Fandíme řemeslu. Ten pod záštitou Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) usiluje o zvýšení prestiže řemesel v celé společnosti.

Sám chtěl být kuchařem už od šesté třídy základní školy. Skutečný zájem o obor ale podle něj není mezi jeho adepty vůbec samozřejmý. „Ročně ukončí obor kuchař-číšník čtyři, možná pět tisíc absolventů, podle mého odhadu má v té chvíli jasno o své budoucnosti maximálně deset procent z nich. A jestli skutečně něco umějí, to je zase jiná věc: praktická výuka totiž vlastně není povinná…“, dodává Kubec.