Centra duševního zdraví poskytují služby založené na převážně terénní práci multidisciplinárního zdravotně-sociálního týmu, který minimálně polovinu času tráví v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním. „Jedná se o zásadní průlom v reformě psychiatrie. Zaměstnanci centra začnou dojíždět za svými klienty do jejich domácího prostředí a pomáhat jim začlenit se do běžného života, např. i při jednání s úřady, školou či s hledáním zaměstnání. Cílem je, aby pacienti díky této podpoře nemuseli být hospitalizováni a mohli při léčbě pobývat doma, fungovat maximálně samostatně a zároveň zůstali aktivně zapojeni ve společnosti,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Centra duševního zdraví vnímám jako zásadní krok dopředu v komunikaci problémů sociálně-zdravotního pomezí mezi resorty zdravotnictví a práce. Jsem přesvědčena, že to povede k významnému zvýšení kvality péče o pacienta i k pozitivnímu dopadu do systému sociálního pojištění,“ uvedla ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová.

Týmy jsou složeny ze sociálních i zdravotní pracovníků (psychologů a psychiatrů) a peer konzultantů, tedy lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Jejich práce spočívá v pomoci a podpoře pacientů nejen v prostorách centra, ale především přímo u nich doma či kdekoli v jejich běžném prostředí. Centra poskytují mobilní, ambulantní, krizové a denní služby. „Jejich funkcí je prevence hospitalizaci´ pacientů či jejich zkrácení, včasný záchyt rozvoje vážného onemocnění a rehabilitace a nápomoc k opětovnému začlenění dlouhodobě hospitalizovaných do běžné komunity. Právě lidé s vážným duševním onemocněním totiž dnes stráví většinu své léčby hospitalizací, což jim znemožňuje běžné fungování ve společnosti a následné uzdravení. Právě Centra duševního zdraví to změní,“ uvedla gestorka reformy psychiatrické péče Dita Protopopová z Ministerstva zdravotnictví. Centra budou v jednotlivých regionech spolupracovat s dalšími službami, například v oblasti zaměstnávání, vzdělávání, bydlení a volnočasových aktivit.

„Pracujeme formou případového vedeni´ a klientům poskytujeme flexibilní, individualizovanou a nepřetržitou službu. Jsme přesvědčeni, že díky trvale´ péči a včasné pomoci se klient nebude propadat do hlubokých krizi´ a významně klesne potřeba dlouhodobých hospitalizaci´,“ doplnil Jan Drobný, manažer Centra duševního zdraví Praha 9 – Prosek.

Cílovou skupinou center jsou pacienti s vážným duševním onemocněním (zejména s těžkým průběhem schizofrenních onemocnění či bipolární afektivní poruchou). Jde o skupinu lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi institucionalizací a vyloučením z běžné společnosti. Model multidisciplinárního týmu bude pilotován i pro další skupiny pacientů, jako např. děti, starší osoby s duševním onemocněním nebo osoby se závislostí.

Reforma psychiatrické péče, jejíž zásadní součástí jsou CDZ, má za cíl vybudovat nový, spolehlivý systém komunitní péče pro duševně nemocné. Těm se v současné době dostává účinné pomoci v jejich nelehkém osudu většinou pouze za zdmi ústavů a nikoli v bezpečí a pohodlí jejich domovů, kde by psychicky nemocným pacientům bylo lépe. Na reformě psychiatrické péče ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s celou řadou zainteresovaných subjektů – s odbornou společností, pojišťovnami, kraji, obcemi, poskytovateli i uživateli. Pro naplňování jejích cílů je klíčová komunikace s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Prvních pět Center duševního zdraví představuje pilotní provoz, který bude 18 měsíců financován z Evropského sociálního fondu a dotace nepřesáhne 15 mil. Kč na jedno centrum. Postupem času by takováto centra měla fungovat v každém regionu. V průběhu tohoto a příštího roku budou vypsány další výzvy na podporu vzniku 16 a posléze dalších 9 center. Do roku 2021 je v plánu vznik celkem 30 CDZ, v dalších letech síť až 100 CDZ rovnoměrně rozmístěných po celé České republice.