Spolek Šalamoun chce upozornit na vážnost této situace, která reflektuje absenci reforem trestní politiky a přehlížení osvědčených přístupů v zahraničí.

Okolní země snižují počty vězňů

• Litva: Snížení počtu vězňů o 27 % mezi lety 2022 a 2024 (ze 232 na 161 vězňů na 100 000 obyvatel).
• Polsko: Pokles z 203 na 185 vězňů na 100 000 obyvatel, což představuje téměř 9% snížení.
• Maďarsko: I když vykazuje 187 vězňů na 100 000 obyvatel, značnou část tvoří osoby ve vazbě. Počet pravomocně odsouzených je zde nižší než v ČR.
• Slovensko: Pokles ze 186 na 155 vězňů na 100 000 obyvatel, což představuje 16,7% snížení.
• Německo: Jedna z nejnižších hodnot v Evropě – pokles z 67 na 48 vězňů na 100 000 obyvatel.
• Rakousko: 107 vězňů na 100 000 obyvatel
• Finsko: 56 vězňů na 100 000 obyvatel
• Itálie: 103 vězňů na 100 000 obyvatel
• Francie: 115 vězňů na 100 000 obyvatel

Ekonomická a společenská zátěž

Česká republika nadále spoléhá na represivní přístupy s minimálním využitím alternativních trestů, jako jsou elektronické monitorování nebo veřejně prospěšné práce. Vysoký počet vězňů přináší značné ekonomické náklady – denní výdaje na jednoho vězně činí 2 000 Kč, což ročně znamená přes 14 miliard Kč.

Tyto prostředky by mohly být využity na efektivnější prevenci kriminality nebo podporu resocializačních programů, které pomáhají snížit recidivu.

Výzva ke změně

Spolek Šalamoun dlouhodobě upozorňuje na neudržitelnost současné trestní politiky. Česká republika musí přistoupit k reformám a inspirovat se zeměmi jako Litva nebo Německo. Modernizace systému je klíčová pro zajištění spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti.

Změna trestní politiky není jen otázkou morálky, ale i odpovědnosti vůči společnosti a státním rozpočtům. Je nejvyšší čas, aby Česká republika přehodnotila svůj přístup a přiblížila se standardům vyspělých evropských států.