Předseda Úřadu nikterak nepopírá, že se setkává s ústavními činiteli, včetně premiéra či prezidenta republiky. Odmítá však spekulace, podle kterých na těchto setkáních docházelo k ovlivňování či zásahům do rozhodování Úřadu. Tato jednání jsou zcela standardní a předseda ÚOHS v jejich rámci poskytuje informace o činnosti a fungování Úřadu, například o ekonomických, rozpočtových a koncepčních otázkách.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je nezávislým správním úřadem, který není podřízen vládě. To však v žádném případě neznamená, že by Úřad nebyl součástí veřejné správy. Nezávislý je pouze při výkonu rozhodovací pravomoci v ochraně hospodářské soutěže, dozoru nad veřejnými zakázkami nebo zneužitím významné tržní síly. Naopak například v otázkách rozpočtových a ekonomických se musí řídit pokyny Ministerstva financí, v otázkách státní služby podléhá Ministerstvu vnitra apod. Současně Úřad neustále komunikuje s ministerstvy a ostatními správními orgány o připravované legislativě a dalších úkolech veřejné správy. Obdobné lze říci o již uvedených nejvyšších ústavních činitelích a také poslancích a senátorech, respektive sněmovních a senátních výborech, pokud je v jejich rámci diskutována problematika související s působností ÚOHS.

Úřad vždy zdůrazňoval, že ve svém rozhodování se řídí pouze platnými právními předpisy, přičemž toto tvrzení platí bez výjimky pro všechna vedená správní řízení.

Všechna pravomocná rozhodnutí Úřadu jsou zveřejněna na jeho internetových stránkách a kdokoliv do nich tedy může nahlédnout a seznámit se s jejich odůvodněním. Nadto jsou všechna rozhodnutí přezkoumatelná správními soudy. Z rozhodnutí Úřadu týkajících se dozoru nad zadáváním veřejných zakázek jsou přitom správními soudy rušena necelá tři procenta, navíc převážně z procesních důvodů.