Ve Velké aule historické budovy Karolina se uskutečnilo slavností zasedání pořádané u příležitosti 671. výročí založení UK. S projevy vystoupili rektor UK Tomáš Zima spolu s prof. Pierrem Allanem z Univerzity v Ženevě. „Doba, ve které žijeme, je velmi složitá. Na řadě míst světa se válčí, vrcholí překotná globalizace, která přispívá k dalšímu zostření již tak velkých rozdílů mezi bohatými a chudými částmi světa i mezi jednotlivci. Západní společnost, jejíž součástí jsme i my, je v posledních letech hluboce rozdělená. Do myslí mnoha z nich se z různých důvodů vkrádají nejistota a beznaděj. Tyto pocity jsou dány sílícím přesvědčením, že o ně politické elity, paralyzované přebujelou administrativou, svázané politickou korektností a neschopností řešit skutečně efektivně závažné problémy, ztratily zájem. Dokonce i v tradičních demokraciích tak získávají stále více na síle, anebo dokonce vyhrávají volby, populisté a propagátoři snadných, nezřídka silových řešení, což může být do budoucna nebezpečné,“ uvedl mimo jiné ve svém projevu rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Emeritní děkan a profesor Fakulty ekonomických a sociálních věd Univerzity v Ženevě Pierre Allan, který má české kořeny, k tomu dodal: „Evropa a my Češi opět stojíme na křižovatce, nikoli pouze vnitřní, vyvěrající ze znepokojivého posunu směrem k populismu v mnohých evropských zemích, ale i vnější. Evropa se opět stále více ocitá v průsečíku vlivových aktivit velmocí: Rusko je stále blíž, Spojené státy jsou nyní ve vztahu ke svým spojencům v NATO poněkud nevypočitatelné a do toho všeho se začíná tlačit Čína. Takové jsou výzvy naší generace a generace našich dětí.“

Cenu Miloslava Petruska za prezentaci za rok 2018 obdrželi studentští organizátoři projektu Medicinaulici a tvůrčí tým výstavy Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů.

Projekt Medicinaulici sdružuje studenty lékařských fakult Univerzity Karlovy, které spojuje zájem o problematiku bezdomovectví a poskytování zdravotní péče lidem v nouzi. Jeho členové sdílí myšlenky a principy hnutí pouliční medicíny. Svými aktivitami přispívají k naplnění vize, že studenti coby budoucí zdravotníci mohou sehrát výjimečnou roli prostředníků mezi profesionálními poskytovateli zdravotní péče a lidmi bez domova, jimž se běžně dostupné zdravotní péče výrazně nedostává. Cenu převzali Anna Ouřadová, Rut Habartová, Václav Melenovský, David Varyš (3. LF) a Marek Havrda (1. LF).

Výstava „Univerzita a republika: 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů“ připomněla sto let soužití univerzity a státu prostřednictvím stovky výjimečných exponátů, z nichž každý reprezentoval jeden rok z období 1918 až 2018. Zaměřila se na známé i méně známé příběhy z dějin vědy a vzdělávání, ale i politiky a každodennosti. Návštěvníci se dozvěděli, kdo z profesorů napsal první verzi československé ústavy, kteří dva absolventi se setkali na jedné bankovce, jak vznikla výroba náhradních kovových kloubů v Poldi Kladno či jaký suvenýr si přivezl absolvent a externí vyučující katedry žurnalistiky Robert Záruba z olympiády v Naganu. Mezi nejvzácnější exponáty patřily Nobelova cena pražských absolventů Gerty a Carla Coriových (1947), nádoba z hrobky vezíra Ptahšepsese objevená československými egyptology (1958), Nobelova cena Jaroslava Heyrovského (1959) či aktovka Jana Palacha (1969). Cenu za organizátory převzali autor a kurátor Jakub Jareš, architekt Jan Klempíř a grafik Jáchym Šerých.

Cena Miloslava Petruska za prezentaci Univerzity Karlovy je každoročně udělována za počin, jenž má významný dopad na vytváření pozitivního obrazu UK širokou veřejností. Cena může být udělena jednotlivci či skupině bez ohledu na příslušnost k akademické obci univerzity. Vítěz získává finanční odměnu.

Cenu Bedřicha Hrozného za nejlepší tvůrčí počin za rok 2018 obdrželi:

• doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. z 2. lékařské fakulty UK za publikaci celosvětové studie léčby dětí s leukemií nejasného liniového původu v prestižním časopise Blood.
• doc. RNDr. Jan Brábek, Ph.D. a doc. RNDr. Daniel Rösel, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty za definování nové kategorie protinádorových léčiv, tzv. migrastatik. Oceněni byli rovněž za návrh inovativní strategie léčby pevných nádorů s celosvětovým dopadem podpořený významnými experimentálními výsledky v oblasti výzkumu invazivity nádorových buněk.
• doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. z Pedagogické fakulty za překlad a interpretaci díla J. M. Rilkeho „Sonette an Orpheus“.

Udělena byla rovněž výzkumná podpora DONATIO UNIVERSITATIS CAROLINAE, jejíž cílem je podpora významných vědeckých osobností, které mimořádně přispívají k odborné prestiži UK.

Oceněnými jsou:

prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., přední expertka na klinickou kardiologii a kardiovaskulární výzkum zaměřený zejména na akutní koronární syndromy a problematiku krevního srážení a antitrombotické terapie.

prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., který je v současnosti asi nejznámějším českým geografem doma i v zahraničí. Byl dlouholetým prezidentem České geografické společnosti a zastává funkci prezidenta České iberoamerické společnosti. Je předním hydrologem a odborníkem na oceánografii, vodní hospodářství, problémy s vodou, řešení problémů sucha či ohrožení obyvatel přírodními rizikovými procesy.

prof. David Storch, Ph.D., který je jednou z nejvýraznějších osobností současné české ekologie s rozsáhlými zahraničními zkušenostmi a s širokým záběrem vědeckých, organizátorských, popularizačních a pedagogických aktivit. Zabývá se ekologií a ochranou přírody na globální úrovni, provádí průzkum v terénu v Evropě i subsaharské Africe.

prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc., přední matematik věnující se převážně matematické analýze maticových výpočtů. Je průkopníkem v oblasti teorii iteračních metod. Jeho práce přispěly k porozumění a pochopení výzkumu Krylovových metod při řešení mohutných soustav lineárních algebraických úloh.

prof. Ing. Evžen Kočenda, M.A., Ph.D., DSc., působící na Fakultě sociálních věd UK. Patří mezi nejcitovanější tuzemské odborníky na ekonomii a finance, a ocenění obdržel za svůj dlouhotrvající a významný přínos těmto oborům. Je autorem téměř 100 článků na odborná témata, podle databáze Scopus je autorem více než 90 textů, jejichž H-index je 20.