Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit množství pracovníků v režimu hromadného propouštění, klesl meziročně o 8, meziměsíčně pak o 2 firmy.Podniky plánují propustit o 478 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 784 lidí méněnež v předchozím měsíci. 

Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v dubnu hromadné propouštění, mají své provozovny v Praze, Plzeňském, Jihomoravském, Královehradeckém, Libereckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje na Plzeňsku (68), v Moravskoslezském (64) a Olomouckém kraji (29). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Plzeň, kde přijde o práci 68 lidí, a také Ostrava. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 58 výpovědí. 

Firmy se chystají propouštět především ve strojírenství, kovodělném průmyslu, výrobě nábytku, v oblasti ochrany a ostrahy nebo v obchodní sféře. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména kovodělníků a strojírenských dělníků, obsluhy stacionárních strojů a zařízení, truhlářů nebo pracovníků v oblasti ochrany a ostrahy. 

„Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny související s útlumem činnosti firmy, výrazný pokles objemu zakázek a prodeje, silné konkurenční prostředí či ztrátu klíčových zákazníků, “ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. 

V hlášení, které zaslali Úřadu práce ČR, avizovali zaměstnavatelé výplatu odstupného podle zákoníku práce a podle délky odpracované doby. V některých případech i nad rámec zákona. V rámci organizačních změn pak počítají s tím, že nabídnou propouštěným zaměstnancům jiné pozice. 

O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď. 

Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. 

Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci dubna 2016 podpořil úřad touto cestou celkem 49 502 uchazečů a zájemců o zaměstnání. 

Společensky účelná pracovní místa 
K 30. 4. 2015 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 25 525 lidí, o rok později to bylo 24 604 uchazečů. Celkem73 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, kdy ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). 
Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, čerpadláře, kosmetičky, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 2 932 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě či administrativě. 

Veřejně prospěšné práce 
Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci dubna 2016 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 16 970 lidí, o rok dříve jich bylo 14 923. Nejvíce nezaměstnaných 2 763 - našlo v dubnu krátkodobou práci v Ústeckém kraji. 
Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti.