Vláda Petra Fialy chce rodičům malých dětí v předškolním věku opět o něco usnadnit návrat do pracovního procesu. V novele zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zakotvuje povinnost obcím od roku 2026 zajistit místo v dětských skupinách dětem tříletým a starším, na které nezbylo místo ve spádové mateřské škole, případně rodičům umístění dítěte v předškolním zařízení finančně kompenzovat. Mírnější pravidla mají platit pro dětské skupiny zřizované zaměstnavateli. Novela zároveň zavádí možnost zřídit tzv. sousedskou dětskou skupinu až pro čtyři předškolní děti a navrhuje rovněž upravit podmínky současného pobírání rodičovského příspěvku tak, aby bylo možné umístit dítě mladší dvou let do zařízení péče o dítě, vzdělávacích zařízení atd. bez časového omezení.

Provoz dětských skupin je financován ze státního rozpočtu, vybudování a dočasný provoz dětských skupin je zároveň možné financovat z evropských fondů (například z Národního plánu obnovy nebo z operačního programu Zaměstnanost Plus). V letošním roce stát plánuje na činnost dětských skupin vynaložit 2,45 miliardy korun, v roce 2026 už to má být 3,2 miliardy. Vláda si od tohoto kroku slibuje odstranění bariér pro rychlejší návrat rodičů malých dětí do zaměstnání při současném zajištění kvalitní péče o děti. Stát by tím získal více peněz z daní a povinných odvodů zaměstnaných rodičů a zároveň výrazně ušetřil na výplatách sociálních dávek. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda schválila také návrh novely zákona o ochraně ovzduší. Novela si klade za cíl především zlepšit kvalitu ovzduší ve městech a obcích, pokročit v digitalizaci související agendy a snížit administrativu. Návrh počítá mimo jiné s rozšířením povinnosti nepřetržitého měření emisí na další průmyslové sektory, zavádí povinnost ohlašovat výsledky tohoto měření elektronicky v prakticky reálném čase, nastavuje minimální vzdálenosti obytné zástavby od nově budovaných potenciálních zdrojů znečištění a naopak a zpřísňuje také limity na prašnost staveb a demolicí, a to zejména ve městech a obcích. Novela rovněž zvyšuje sazby poplatků za znečištění a usnadňuje zavádění tzv. nízkoemisních zón v obcích. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí ZDE.

Kabinet schválil také nové nařízení, které v návaznosti na novelu energetického zákona platnou od 1. ledna upravuje pravidla ochrany tzv. zranitelných zákazníků. Status zranitelného zákazníka, který novela zákona zavedla, se týká osob, jež k zajištění svých základních životních funkcí nutně potřebují přístroj či pomůcku závislou na nepřetržité dodávce elektřiny. Takoví zákazníci získali novelou zákona zvláštní práva, která mají zajistit, aby se nečekaně ocitli bez dodavatele elektrické energie. Jejich dodavatel je například bude povinen bezplatně upozornit na neplnění platebních povinností, na případné na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny či na blížící se konec smlouvy a bude jim muset zajistit také návaznost dodávek elektřiny po dobu tří měsíců za zákonem stanovených podmínek. Nařízení vlády specifikuje, o jaká zařízení se jedná, jak náležitosti musí splňovat žádost o přiznání statutu zranitelného zákazníka či jak dlouho má vydané potvrzení platit.

Vláda se zabývala také konáním mezinárodní konference Prague Defence Summit v roce 2024. Konference pořádaná renomovaným britským think-tankem Mezinárodní institut strategických studií (IISS) se uskuteční na podzim v Praze a zaměří se na vývoj bezpečnostního prostředí, rozvoj obranných schopností v Evropě, spolupráci mezi vládami a obranným průmyslem a dopady nových technologií na budoucí konflikty. Vláda odsouhlasila, že na upořádání této prestižní konference poskytne pořadatelům 1,7 milionu eur, aby zajistila nezávislost akce na případných sponzorech, a na zajištění bezpečnosti účastníků se budou podílet i bezpečnostní složky státu.