Krajský úřad Středočeského kraje nezvládá rozhodovat případy týkající se pozemních komunikací alespoň v přiměřených, když už ne v zákonných lhůtách. Nepomohly pravidelné kontroly Ministerstva dopravy, ani opakovaná kritika veřejného ochránce práv. Ministerstvo už kvůli tomu muselo začít s vyplácením odškodnění za nesprávný úřední postup. Odbor dopravy krajského úřadu není dlouhodobě dostatečně personálně zajištěn a úřad nevyvíjí odpovídající snahu k jeho zefektivnění – na rozdíl od projednávání dopravních přestupků v odvolacím řízení, kde se ještě donedávna také potýkal s průtahy, které se mu ale povedlo odstranit. Průtahy v silniční správní agendě jsou zcela nepřiměřené a mnohonásobně překračují zákonné lhůty. Vlastníci nemovitostí tak mnohdy čekají několik let, než je rozhodnuto o přístupové komunikaci k jejich nemovitosti nebo je z ní odstraněna překážka, která jim brání v přístupu.

Zástupce ombudsmanky se zabýval případem stěžovatelky, která se domáhala odstranění plotu z cesty a stěžovala si mimo jiné i na průtahy. Ty se v šetření potvrdily, protože vyřízení odvolání trvalo Krajskému úřadu Středočeského kraje rok a půl. Zástupce ombudsmanky zjistil, že tento případ není ojedinělý, k podobným průtahům u odvolání v silniční správní agendě dochází na krajském úřadu zcela běžně.

V průběhu šetření evidoval krajský úřad více než 100 nevyřízených spisů v odvolacích řízeních, které byly v průtazích, a neměl žádnou jasnou koncepci, jak tuto situaci řešit. Průtahových spisů za celou dobu šetření neubylo, naopak jich krajský úřad v lednu 2019 evidoval 125.

Na celkové nepřiměřené délce řízení se ve Středočeském kraji negativně podepisuje i tzv. úřednický ping-pong, tj. praxe, kdy krajské úřady opakovaně ruší rozhodnutí silničních správních úřadů a vrací jim věc k novému projednání. Úřady tím přispívají k nekonečnému prodlužování sporů. Zástupce ombudsmanky tuto praxi krajských úřadů opakovaně kritizoval a jako pochybení ji vytýkal i Krajskému úřadu Středočeského kraje. Poukazoval na to, že úřad opakovaně ruší prvostupňová rozhodnutí, aniž by přitom jasně a srozumitelně formuloval svůj závazný právní názor. Prvostupňový silniční správní úřad v důsledku toho své pochybení nenapraví, což vede k dalšímu odvolání a dalšímu rušení rozhodnutí.

Zástupce ombudsmanky doporučoval, aby krajský úřad všechna napadená rozhodnutí automaticky nerušil a nevracel k novému projednání, ale rozhodl sám. Pokud je věc ze spisu jasná a nepanují zde žádné pochybnosti, např. není třeba doplnit dokazování, může krajský úřad přijmout své vlastní právní závěry, třebas i odlišné od prvostupňového orgánu. Změnou rozhodnutí efektivněji docílí prosazení svého právního názoru a ukončí správní řízení. Neúspěšným účastníkům řízení to současně umožní využít právo napadnout rozhodnutí správní žalobou. Takový postup úřadů potvrdil jako správný a efektivní i Nejvyšší správní soud. Zastaví se tím „kolotoč“ odvolání a úřad navíc nebude zatížen množstvím vracejících se spisů.

V souvislosti s nesprávným úředním postupem krajského úřadu uhradilo Ministerstvo dopravy celkem 97 050 Kč. Uvedenou částku krajský úřad zaplatil jako regresní náhradu. V současné době ministerstvo projednává návrhy na zaplacení nemajetkové újmy v celkové výši 230 052 Kč.