Na ombudsmanku se dlouhodobě obracejí lidé, kterými byla zamítnuta žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku motorové vozidlo. Všechny tyto případy mají jedno společné – žadatelé trpí vážným onemocněním, které způsobuje těžké poruchy pohyblivosti, často musí k pohybu využívat invalidní vozík. Posudkoví lékaři se však neřídí faktickou poruchou pohyblivosti, ale rozlišují mezi příčinou pohybových potíží.

„Jsem přesvědčena, že tento přístup není správný. Příspěvek na pořízení motorového vozidla je pomocí státu lidem, kteří se nemohou sami pohybovat. Pokud mají žadatelé těžké poruchy pohyblivosti, je absurdní dělit je na ty s „lepší“ a „horší“ příčinou,“ shrnuje ombudsmanka Anna Šabatová. Chce jednat s MPSV o celkové změně přístupu k příspěvku na motorové vozidlo. Je podle ní třeba, aby posudkoví lékaři vyhodnocovali těžké funkční poruchy pohyblivosti bez ohledu na jejich příčinu.

Problém lze ilustrovat na příkladu stěžovatele trpícího vážnou dědičnou poruchou koordinace pohybů, která se postupně zhoršuje. V současné době už muž téměř není schopen chůze, dokáže udělat jen několik kroků a pouze s oporou o nábytek nebo o jinou osobu, jinak se pohybuje na invalidním vozíku. V posledních měsících nemoc zasahuje i horní končetiny. Nemoc také zhoršuje výslovnost, takže má potíže i se srozumitelnou komunikací. Se vším mu pomáhá bratr.

Prováděcí vyhláška zákona o sociálním zabezpečení vymezuje zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na pořízení nebo úpravu motorového vozidla. Musí jít o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, za které se považují např. anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše nebo jedné ve stehně, nefunkčnost obou dolních končetin na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí, nefunkčnost jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny nebo těžkého ochrnutí apod.

Právní úprava ale také umožňuje přiznat příspěvek na pořízení motorového vozidla pro těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí (trup, pánev, končetina), s případnou odkázaností na vozík pro invalidy. Právě tuto možnost ale posudkoví lékaři vykládají velmi restriktivně.

Dokládá to i zmiňovaný případ. Posudkový lékař a následně i posudková komise MPSV při hodnocení, zda mužův zdravotní stav odůvodňuje přiznání příspěvku na motorové vozidlo, vyšli ze zpráv praktických lékařů a neurologických vyšetření. Popsané potíže a zdravotní stav stěžovatele nezpochybnili. Konstatovali však, že jeho pohybové potíže nejsou způsobeny postižením pohybového nebo nosného ústrojí, jak to definuje právní předpis, ale jde o důsledek závažného neurodegenerativního onemocnění. To podle nic není zdravotním postižením odůvodňujícím přiznání příspěvku. Zjednodušeně řečeno, muž se nemůže pohybovat proto, že by měl ochrnuté či poškozené svaly, klouby apod., ale nohy mu nefungují kvůli „nemoci mozku“, což není „správná“ příčina.

Posudkoví lékaři podle ombudsmanky nedostatečně vyhodnotili, že onemocnění stěžovatele nepříznivě ovlivňuje pohyblivost všech čtyř končetin. V pohybu ho limituje i postižení páteře. „Stěžovatel má těžké funkční poruchy pohyblivosti více než tří funkčních celků pohybového ústrojí a při rozhodování o nároku na příspěvek by mělo být jedno, jaká je příčina,“ uzavírá ombudsmanka. S podobným přístupem se podle jejích zkušeností setkávají lidé např. s roztroušenou sklerózou a dalšími onemocněními, která vedou ke zhoršení pohyblivosti a mnohdy k nezbytnému využívání invalidních vozíků.

Lidem v těchto situacích, pokud jim ani posudková komise MPSV v odvolání nevyhoví a příspěvek na zvláštní pomůcku motorové vozidlo nepřizná, ombudsmanka doporučuje podat proti rozhodnutí správní žalobu. Její podání je v tomto případě osvobozeno od soudního poplatku.

Jaká je výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla?

Pokud jste žádost o dávku podali po 1. 1. 2018, stanovují úřady práce výši příspěvku takto:

a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven osminásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,

b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osminásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devítinásobku této částky,

c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devítinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven desetinásobku této částky,

d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než desetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven jedenáctinásobku této částky,

e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než jedenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvanáctinásobku této částky,

f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvanáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).