Během šetření ombudsmanky vyšlo najevo, že muž v těchto letech opakoval ročník, ale studium na střední škole nepřerušil. Ombudsmanka během šetření dále zjistila, že Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozhodla o důchodu na základě chybně stanoveného data vzniku invalidity. ČSSZ napravila vytýkané pochybení, na která ombudsmanka upozornila, zvedla muži invalidní důchod na dvojnásobek a současně mu vyplatila doplatek důchodu více než 300 tisíc korun.

Muž se na ombudsmanku obrátil v roce 2017, kdy mu byl vyplácen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 5518 korun, a žádal posouzení výše důchodu. Ze spisové dokumentace vyplynulo, že muž studoval v letech 2001 až 2006 střední školu, kterou úspěšně zakončil maturitou. V žádosti však uvedl, že studium na jeden rok přerušil. Z tohoto důvodu ČSSZ neevidovala pojistnou činnost. ČSSZ na základě zahájeného šetření ombudsmanky prošetřila dobu studia a zjistila, že muž studium nepřerušil, ale pouze opakoval ročník. Tuto dobu studia proto započetla do získaných dob pojištění.

Ombudsmanka poukázala na to, že datum vzniku invalidity nebylo u muže přesvědčivě zdůvodněno. „Posudkový lékař uznal muže invalidním ode dne podání žádosti o přiznání důchodu, přičemž z charakteru zdravotního postižení bylo možné předpokládat, že invalidita mohla vzniknout dříve než v den podání žádosti o důchod. Z dokumentace totiž vyplývalo, že muž byl od svých 15 let opakovaně hospitalizován v psychiatrické léčebně a již v roce 2004 mu byla poprvé diagnostikována schizoafektivní porucha,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová.

Ombudsmanka proto vyzvala ČSSZ k vysvětlení důvodů, proč si posudkový lékař pro posouzení zdravotního stavu a stanovení vzniku invalidity nevyžádal propouštěcí zprávy z psychiatrické léčebny. ČSSZ následně vyvolala mimořádnou kontrolní lékařskou prohlídku a výsledkem bylo posunutí data vzniku invalidity k 28. dubnu 2008.

„Na základě započtení doby studia a posunutí data vzniku invalidity muž splnil podmínky pro přiznání invalidního důchodu v mimořádných případech. Ten náleží mladému invalidnímu důchodci mladšímu 28 roků tehdy, je-li přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku. Muž všechny zákonné podmínky splnil. Proto mu byl invalidní důchod zvýšen na 11 401 korun a současně mu vyplacen doplatek 333 746 korun. Případ jsem tak mohla uzavřít,“ dodává ombudsmanka Anna Šabatová. 

Smyslem invalidního důchodu v mimořádných případech je garance určité nejnižší výměry osob, které z důvodu vzniku invalidity v mladém věku nemohly v dostatečné míře přispívat na své důchodové pojištění a měly v rozhodném období jen nízké výdělky, nebo dokonce nevykazují žádný výpočtový základ. Invalidní důchod v mimořádných případech nevychází z výdělků dosahovaných pojištěncem před vznikem invalidity, ale je stanoven speciálním výpočtem z průměrné mzdy.