4. listopadu 1950 byla přijata evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. V roce 1992 ji tehdejší Československo ratifikovalo jako první postsocialistický stát střední a východní Evropy. Úmluva, doplněná postupně řadou dodatkových protokolů, zavazuje státy respektovat např. právo na život, právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivý proces, zákaz trestu bez zákona, svobodu projevu, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu shromažďování, zákaz diskriminace aj. 

Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který na dodržování Úmluvy dohlíží, vydá ročně více než 40 000 rozhodnutí. Nejsou důležitá jen pro konkrétní osoby, které se svého práva domáhaly. Každým rozhodnutím dává Evropský soud pro lidská práva všem evropským států jasně najevo, jak mají v obdobných situacích postupovat, jaké jednání je třeba považovat za porušení lidských práv. Odhodlání jediného člověka tak může změnit myšlení společnosti i v jiných státech a vést tam k postupným změnám. 

S řadou témat, kterým se ESLP věnuje a rozhoduje o nich, se ve své činnosti setkává i ombudsman. Nejde přitom jen o případy, kdy je žalována přímo Česká republika. Mnohé situace v jiných zemích totiž lze vztáhnout i na Českou republiku. Příkladem může být volební právo lidí s postižením a nedávné doporučení veřejného ochránce práv (ZDE). Vychází z poznatků z návštěv zařízení pro lidi s postižením, které odhalily řadu překážek bránících lidem s postižením volit a zejména nedostatečné individuální posuzování způsobilosti volit. Podobný názor na volební právo lidí s postižením už dříve vyslovil i ESLP například v případě žaloby pana Kisse proti Maďarsku. Pan Kiss měl maniodepresivní psychózu a soud ho omezil ve svéprávnosti. Schopnost projevit volební preference přitom nijak nezkoumal. Protože maďarská ústava jasně říkala, že lidé zbaveni nebo omezení ve správnosti nemají právo volit, pan Kiss byl vyškrtnut ze seznamu voličů a nemohl volit. Bránil se soudně a ESLP mu dal za pravdu. Maďarsko podle ESLP porušilo článek 3 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě, který zaručuje svobodné vyjádření názoru všech lidí v demokratických volbách. Stát by musel mít podle ESLP velmi vážné důvody k tomu, aby mohl zbavit práv celou skupinu zranitelných osob (např. lidí s duševním onemocněním) bez jakéhokoliv individuálního posouzení jejich způsobilosti a potřeb.