Ústavní soud dnes zrušil poplatek 10 000 korun, kterým bylo od 1. října 2016 zpoplatněno podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ombudsmanka se účastnila řízení coby vedlejší účastník a připojila se k návrhu na jeho zrušení poté, co vláda odmítla její doporučení poplatek zrušit. Poplatek podle ombudsmanky omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán. Zakládá také možnou nepřímou diskriminaci z důvodu majetku, kdy si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit se na úřad obrátit.

Ombudsmanka se připojila coby vedlejší účastník řízení k podnětu Transparency International, která napadla zmíněný poplatek coby neústavní.

„Rozhodnutí Ústavního soudu vítám. Již v březnu letošního roku jsem bezvýsledně žádala vládu, aby tento poplatek zrušila a zajistila tak efektivní dohled nad veřejnými zakázkami. Z mého šetření vyplynulo, že z rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se s písemnostmi nezaplaceného podnětu nesměl seznámit žádný z odpovědných právníků, ani místopředseda úřadu zodpovědný za sekci veřejných zakázek,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová.

Ombudsmanka dále dodává: „Zákonnou úpravu, která ukládá povinnost zaplatit za pouhé podání podnětu na ÚOHS částku téměř ve výši minimální mzdy, jsem považovala za nemravnou. Části populace tím bylo omezeno právo obrátit se na státní orgán.“

V roce 2016 byl přijat zákon o zadávání veřejných zakázek. Na základě pozměňovacího návrhu skupiny poslanců bylo do zákona vloženo ustanovení, které zpoplatnilo podání podnětu k ÚOHS částkou 10 000 korun. Bylo odůvodněno nutností zamezit případům zneužívání institutu podnětu. Takové zdůvodnění však podle názoru ombudsmanky nesledovalo zájem občanů mít kontrolu nad veřejnými zakázkami.

„Zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, ÚOHS obdržel 1305 podnětů, v roce 2017 to bylo pouze 93 zaplacených podnětů, tedy 6,34 % předchozího roku. Došlo tak k faktickému snížení kontroly veřejných zakázek,“ vysvětluje ombudsmanka Anna Šabatová.

Ke zpoplatněnému podání se přitom neváže žádné další právo žadatele. Správní poplatky jsou obvykle podmínkou řízení, při němž vzniká poplatníkovi nárok na provedení úkonu či vedení řízení a také vydání rozhodnutí v dané věci. V tomto případě však žádné takové nároky podateli nevznikají; má pouze právo být informován o naložení s podnětem, což je běžným standardem u všech ostatních kontrolních orgánů, u nichž podněty nejsou zpoplatněny.