Vláda se kvůli probíhajícímu zasedání dolní komory Parlamentu tentokrát sešla v prostorách Poslanecké sněmovny a vrátila se opět k problematice odstraňování škod po ničivých zářijových povodních. Konkrétní pomoc, kterou vláda odsouhlasila, se tentokrát týkala sportovních organizací formou navýšení rozpočtu Národní sportovní agentury a malých a středních podnikatelů.

„Vláda uvolňuje 850 milionů korun na obnovu sportovní infrastruktury po povodních. Je řada sportovišť, stadionů, které jsou povodněmi poškozeny, a je potřeba je co nejrychleji opravit, aby se lidé mohli věnovat sportu a dalším pohybovým aktivitám, abychom napravili to, co tato přírodní katastrofa zničila,“ řekl premiér Petr Fiala.

Většinu této částky, 600 milionů korun, dostane Národní sportovní agentura na dotace na rekonstrukce či novou výstavbu poničených nemovitostí, zbylých 250 milionů korun budou moci sportovní organizace dostat na odstranění škod na movitém majetku. „Důležité je, že na základě rozhodnutí vlády Národní sportovní agentura začne vypisovat výzvy do 10. prosince a obratem potom bude žádosti administrovat a vyplácet požadované částky. Je to pokračování kroků vlády v odstraňování povodňových škod a v obnově zničeného majetku,“ podotkl předseda vlády.

Vláda chce pomoci také malým a středním firmám, kterým povodeň poškodila jejich provozovny. Schválila návrh na spuštění nového programu Ministerstva průmyslu a obchodu Úvěry – Povodňový restart 2024. Úvěrový program připravený ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou bude disponovat 1,5 miliardy korun a podnikatelé jeho prostřednictvím budou moci získat od NRB zvýhodněné úvěry až do 100 milionů korun na pořízení nových strojů nebo technologických zařízení, případně staveb a budov, pokud formou čestného prohlášení doloží, že byli zářijovými povodněmi poškozeni. Úvěry budou mít splatnost až 15 let a odklad splátek až tři roky a budou obsahovat i dotační složku ve formě odpuštění splátek až do 25 % jistiny úvěru. Program nahradí dosud používanou výzvu Expanze – úvěry povodně z operačního programu Technologie a konkurenceschopnost, která byla financována z evropských zdrojů a jejíž podmínky byly kvůli tomu tak přísné, že je dvě třetiny žadatelů nedokázaly splnit.

Kabinet se rozhodl také rozšířit pomoc firmám, které i v současné těžké době obchodují s Ukrajinou. Souhlasil s dalším pokračováním poskytování pojištění vývozních úvěrových rizik pro teritorium Ukrajiny prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti a současně rozhodl o navýšení peněz ve Fondu Ukrajina, určeného pro tyto účely, z dosavadních 339 milionů na 639 milionů korun.

„Je to rozhodnutí, které umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti prodloužit splatnost poskytovaných úvěrů firmám obchodujícím s Ukrajinou až na jeden a půl roku a také navýšení finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Je to důležité. Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim na Ukrajině vytvořili, a dobré jméno, které tam Česká republika má, ale samozřejmě potřebují mít odpovídající podmínky včetně pojištění vývozu. A to právě tímto krokem dále rozšiřujeme,“ konstatoval předseda vlády.

Vláda se zabývala také záměrem Ministerstva obrany doplnit výzbroj těžké 7. mechanizované brigády Armády ČR o další německé tanky Leopard 2A4. Jejich nákup za výhodnou cenu je součástí nabídky německé vlády, která už Česku darovala 28 používaných tanků stejného typu a dva vyprošťovací stroje Büffel 3 Leopardy v české armádě nahradí starší stroje sovětské výroby řady T-72, které už neodpovídají svými schopnostmi požadavkům současné doby a používají munici, která není kompatibilní v rámci NATO. Naopak, tanky Leopard jsou jedním z nejrozšířenějších a v boji ověřených tanků v rámci armád NATO. Kompletní zakázka včetně dalšího vybavení a zásoby munice vyjde na 3,98 miliardy korun a smlouva bude podepsána do 15. prosince 2024. Více v tiskové zprávě Ministerstva obrany ZDE.

Kabinet vydal nové nařízení, kterým na základě žádosti Ministerstva obrany vymezil území, pro která nebudou platit novelou stavebního zákona rozvolněná pravidla pro výstavbu malých solárních elektráren do 50 kW. Na tyto stavby nyní už není nutné získat standardní stavební povolení, nicméně zákon umožňuje Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra vymezit nařízením vlády území, kde řízení o vydání stavebního povolení bude z bezpečnostních důvodů i nadále nutné. Oba resorty budou jako účastníci řízení vydávat závazná stanoviska, zda je možné v těchto případech malou solární elektrárnu povolit.

Vláda schválila také návrh novely zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Hlavním cílem novely je aplikovat do českého práva novelu evropské směrnice, týkající se uznávání odborných kvalifikací zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, kteří absolvovali odbornou přípravu v Rumunsku, kterou musí Česko schválit do 4. března 2025. Novela ale nad rámec transpozice obsahuje i záměr Ministerstva zdravotnictví zkrátit dobu, která je nutná pro uznání odbornosti praktické sestry potřebné k nástupu do zaměstnání v nemocnici. Studenti oboru všeobecná sestra budou moci nastoupit do práce již po absolvování čtyř semestrů na vysoké škole nebo dvou let na vyšší odborné škole namísto současných šesti semestrů, respektive tří let. Stejnou možnost budou mít nově i studenti oboru dětská sestra či diplomovaná dětská sestra. Studenti oboru zdravotnický záchranář by měli mít možnost začít pracovat v nemocnici jako praktická sestra po absolvování pěti semestrů bakalářského studia nebo 2,5 ročníku studia na VOŠ. Změny mají pomoci nemocnicím odstranit problémy s nedostatkem zdravotnického personálu. Více v tiskové zprávě Ministerstva zdravotnictví ZDE.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.